| 1856 |
| Leden—duben |
Engels připravuje pro „New-York Daily Tribune“ sérii článků proti panslavismu; studuje literaturu o dějinách a kultuře Slovanů. Engelsovy články, které Marx zaslal do New Yorku, nejsou otištěny. |
| První polovina ledna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ články o podunajských knížectvích a o Švédsku. Články nejsou uveřejněny. |
| Kolem 11. ledna |
V listopadu 1855 dobyla ruská vojska pevnost Kars. Engels o tom píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Válka v Asii“, v němž analyzuje příčiny porážky turecké armády v Zakavkazsku a zaznamenává velký úspěch Rusů. Článek vychází 25. ledna jako úvodník. |
| Kolem 18. ledna |
Engels píše článek „Evropská válka“, rekapituluje v něm dosavadní průběh krymské války a poznamenává, že vývoj událostí nedává důvod k nadějím na přeměnu krymské válkyv boj za demokratické přetvoření Evropy a za osvobození utiskovaných národů. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 4. února jako úvodník. |
| 18. ledna |
Marx posílá Engelsovi Urquhartův pomlouvačný článek proti chartistickým předákům „Chartistická korespondence“. V dopise Marx poznamenává, že v daném případě Urquhart objektivně působí jako „anglický policejní agent“. |
| Únor—duben |
Marx studuje v knihovně Britského muzea diplomatické dokumenty a pamflety z konce 17. století a z první poloviny 18. století, jakož i historické studie o anglo-ruských vztazích. Dělá si výpisky z děl Jamese Williamse, Hughese, Mahona, Schlossera a jiných. Studuje také deník Petra I. a zápisky ruského vyslance v Anglii Veselovského. Sděluje Engelsovi, že chce uveřejnit materiál, který našel k dějinám diplomacie 18. století. |
| 7. února |
Engels zasílá Marxovi dopis, v němž podrobně charakterizuje vnitropolitickou situaci ve Francii a upozorňuje na sílící protibonapartistické nálady mezi proletariátem, studenty a v armádě. |
| 8. února |
Na základě materiálu obsaženého v Engelsově dopisu ze 7. února píše Marx článek „Anglo-americký konflikt. — Situace ve Francii“; předpovídá zde nevyhnutelný pád bonapartovského režimu ve Francii a hovoří také o angloamerických rozporech. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 25. února. |
Kolem 25. —
28. února |
K Marxovi do Londýna přijíždí Gustav Levy, zástupce düsseldorfských dělníků; informuje Marxe o stavu dělnického hnutí v Porýnské provincii, o rostoucí revoluční náladě mezi továrním dělnictvem v Solingenu, Iserlohnu, Elberfeldu a v jiných místech a o tom, že jsou připraveni rozpoutat povstání. Marx Levyho varuje před nepředloženými kroky a vysvětluje mu, že v současné situaci je předčasné začít v Porýnské provincii povstání; zároveň však poukazuje na to, že dá-li „Paříž signál, bude třeba riskovat všechno a za jakýchkoli okolností“. Levy sděluje Marxovi také četné kompromitující fakty o činnosti a osobním životě Lassallově, které vzbudily vůči němu nenávist düsseldorfských dělníků; Marx radí sledovat Lassalla, zatím však ještě neuveřejňovat žádná odhalení. |
Konec února — první
polovina března |
Marx studuje v Britském muzeu literaturu k dějinám slovanských národů. V dopisech Engelsovi kriticky hodnotí jednotlivé knihy z oboru slavistiky, mimo jiné práce Dobrovského, Heffterovy a Eichhoffovy. Marx se zajímá o kulturní dějiny Slovanů, zejména o starou ruskou kulturu, a čte ve francouzštině „Slovo o pluku Igorově“. Slibuje Engelsovi, že mu toto dílo obstará. |
| 5.— 7. března |
Marx a Engels si v dopisech vyměňují názory na Levyho informace o stavu dělnického hnutí v Porýnské provincii. Posuzují také jeho zprávy o Lassallově chování a docházejí k závěru, že Lassallovi tím spíše není možno důvěřovat. |
Konec března —
duben |
Marx se seznamuje s diplomatickými dokumenty o pádu Karsu, které právě vyšly v Modré knize. Píše práci „Pád Karsu“, v níž odhaluje věrolomné jednání francouzské a anglické diplomacie vůči „spojeneckému“ Turecku. Stať, určenou původně pro „New-York Daily Tribune“, která ji otiskla 8. dubna, posílá Marx ve značně rozšířené podobě také chartistickému orgánu „Peopleʼs Paper“, kde vychází ve čtyřech článcích 5., 12., 19. a 26. dubna s Marxovým podpisem. Jednotlivých článků z „Peopleʼs Paper“ Marx využívá ve svých příspěvcích pro „Free Press“ a „Sheffield Free Press“, které vyšly 3. května. |
| Nejpozdeji 29. března |
Marx seznamuje redaktora „Peopleʼs Paper“ Ernesta Jonese s rukopisem své práce „Pád Karsu“, napsané pro „New-York Daily Tribune“. Jones chce materiál z článku využít ve veřejné přednášce pro dělnické posluchače v Saint Martinʼs Hall a 29. března uveřejňuje v „Peopleʼs Paper“ oznámení, že list bude otiskovat sérii Marxových článků o Karsu. |
| Kolem 1. dubna |
Marx píše článek „Francie Bonaparta Malého“, v němž odhaluje režim druhého císařství. Článek vychází v „Peopleʼs Paper“ 5. dubna a v „New-York Daily Tribune“ 14. dubna jako úvodník. |
| První polovina dubna |
Marx se několikrát setkává s Karlem Schapperem; Schapper přiznává, že chyboval, když za rozkolu ve Svazu komunistů zastával sektářské stanovisko, a lituje, že se s Willichem zúčastnil frakčního boje proti Marxovi, Engelsovi a jejich stoupencům. |
| Nejpozději 10. dubna |
Marx dostává z Düsseldorfu dopis od Levyho, který mu píše o svém setkání s bývalým členem Svazu komunistů Miquelem a o tom, že se spolu neshodli v otázce vztahu proletariátu k buržoazii v příští revoluci; Levy, který nesouhlasil s Miquelovým kompromisním stanoviskem, prosí Marxe, aby mu sdělil svůj názor na tuto otázku. |
| 14. dubna |
Na pozváni redakce chartistického listu „The Peopleʼs Paper“ [„Lidové noviny“] se Marx zúčastni oslavy čtvrtého výročí založeni těchto novin. Použvá toho, že má vystoupit jako první řečník, a pronáší řeč o světodějné úloze proletariátu. Poukazuje na to, že revoluce z let 1848—1849 nebyla dovršena, a zdůrazňuje, že rozpory kapitalistické společnosti nevyhnutelně povedou k sociální revoluci a k vítězství proletariátu. Zápis Marxovy řeči otiskuje „Peopleʼs Paper“ z 19. dubna. Marx i nadále pomáhá redaktoru listu Ernestu Jonesovi tím, že mu radí a píše články pro jeho list. |
| 15. dubna |
Marx píše článek o hospodářské a vnitropolitické situaci v Prusku a používá v něm faktů z Engelsova dopisu ze 14. dubna. Marxův článek „Prusko“ vychází v „New-York Daily Tribune“ 5. května jako úvodník. |
Druhá polovina dubna
1856 — březen 1857 |
Marx dál studuje anglo-ruské vztahy v 18. století. Tuto práci začat v lednu 1856. Dělá si výpisky z diplomatických dokumentů a z anglické, německé a francouzské historické literatury, zejména z děl Motleyových, Ségurových, Boyerových a jiných. |
| 16. dubna |
Marx studuje perspektivy nového revolučního rozmachu v Německu a dál rozvíjí svou myšlenku svazku dělnické třídy s rolnictvem. Píše Engelsovi, že „celá věc v Německu bude záviset na možnosti podepřít proletářskou revoluci jakýmsi druhým vydáním selské války“.
Marx posílá Engelsovi mimo jiný materiál také „Slovo o pluku Igorově“. |
| Kolem 25. dubna |
Marx píše článek k rozpravám ve Sněmovně lordů, v nichž se jednalo o přemístění pomníku vévody z Yorku z Waterlooského náměstí v Londýně. Na příkladech z vévodova života a z jeho činnosti pranýřuje příživnictví a vady vysoké anglické aristokratické společnosti. Článek nazvaný „Sněmovna lordů a pomník vévody z Yorku“ vychází v „Peopleʼs Paper“ 26. dubna. |
| 26. dubna |
Marx posílá Engelsovi dopis, který dostal z Německa od bývalého člena Svazu komunistů Johannesa Miguela. Miquel žádá Marxe, aby mu sdělil svůj názor na otázku vztahu proletářské strany k buržoazii v příští revoluci; sám se domnívá že se proletariát má vyvarovat všech opatření, která mohou buržoazii odradit. |
| Začátek května |
Marx dostává z Kolína nad Rýnem dopis od Adolpha Hamachera s pozdravem od kolínských, elberfeldskýcb a solingenských dělníků. Protože mezi kolínskou a düsseldorfskou dělnickou organizací jsou rozpory, žádá Hamacher Marxe, aby londýnský zástupce přímo na místě posoudil problémy dělnického hnutí v Porýnské provincii. Marx chce napsat do Kolína dopis a poslat jej z konspiračních důvodů po své ženě. |
| Mezi 5. a 15. květnem |
Marx zasílá bývalému členu Svazu komunistů Imandtovi do Dundee materiál o Kossuthovi; Imandt používá tohoto materiálu ve svých článcích, které otiskují některé místní noviny. |
| Polovina května |
Engels cestuje po Irsku. Navštíví Dublin, Galway, Limerick, Tralee a jiná města; všude vidí ožebračování a bídu irského obyvatelstva — výsledek anglických dobyvačných válek a koloniální politiky Anglie v Irsku. |
| Kolem 16. května |
Marx píše o vnitřní a zahraniční politice Sardinského království. Článek nazvaný „Sardinie“ Vychází 17. května v „Peopleʼs Paper“ a 31. května v americkém listě „New-York Daily Tribune“ [„Newyorská denní tribuna“]. |
Asi 18. května —
3. června |
Marx je těžce nemocen a někdy není schopen pracovat. Lékař mu radí, aby se jel zotavit někam mimo Londýn. |
| 23. května |
Když se Engels vrátil z Irska do Manchesteru, píše Marxovi dopis, v němž velmi výstižně charakterizuje situaci Irska, které nazývá „první anglickou kolonií“. |
| Červen |
Marx studuje činnost francouzské akciové banky Crédit mobilier a píše o ní tři články. První článek „Francouzská Crédit Mobilier (Článek první)“ vychází v „Peopleʼs Paper“ 7. června. Všechny tři články pak vycházejí s týmž názvem v „New-York Daily Tribune“ 21. [Francouzská Crédit Mobilier (Článek první)] a 24. června [Francouzská Crédit Mobilier (Článek druhý)] a 11. července [Francouzská Crédit Mobilier (Článek třetí))]. |
| Červen—září |
Engels čte novou knihu francouzského vojenského spisovatele Bazancourta „Krymské tažení do dobytí Sevastopolu“, napsanou z bonapartisticlcěho hlediska; pořizuje si z ní výpisky, které nadepisuje „Saint-Arnaud“. |
Kolem 7. června—
polovina července |
Marx jede společně s Pieperem z Londýna do Hullu a odtud k Engelsovi do Manchesteru. |
| 28. června—2. srpna |
V listu „The Sheffield Free Press“ („Sheffieldský svobodný tisk“] a v londýnských novinách „The Free Press“ („Svohodný tisk“) vycházejí pod názvem „Odhalení z dějin tajné diplomacie 18. století“ diplomatické listy a dokumenty, které Marx vybral a doplnil vysvětlivkami a poznámkami. Marx chtěl touto publikací zahájit zamýšlenou práci o anglo-ruských vztazích v 18. století. Přestal však „Odhaleni“ otiskovat, protože redakce text překrucovala a svévolně jej zkracovala. |
| Asi začátkem července |
Marx po poradě s Engelsem a Wilhelmem Wolffem zasílá Miguelovi dopis, v němž se podrobně zabývá charakterem a hybnými silami příští revoluce v Německu. Vysvětluje, že jediným spojencem proletariátu v příští revoluci je rolnictvo, a zdůrazňuje, že je třeba nelítostně bojovat proti buržoazii. Miguel seznamuje s Marxovým dopisem své přátele a osoby stejného smýšlení. |
25. července —
počátek srpna |
V souvislosti s revolučními událostmi, k nimž došlo v červenci v Madridu, píše Marx dva články, v nichž charakterizuje a hodnotí španělskou revoluci z roku 1856. Články Revoluce ve Španělsku vycházejí jako úvodník v „New-York Daily Tribune“ 8. a 18. srpna. |
| Začátek srpna |
Engels odmítá návrh svého švagra Karla Emila Blanka, aby požádal pruské úřady o udělení amnestie. Engelsovi totiž v Německu hrozilo zatčení za účast v revoluci 1848 až 1849. |
| Druhá polovina srpna |
Engels je v Londýně. Setkává se zde s matkou, která přijíždí na čas do Anglie. |
16. srpna 1856 —
1. dubna 1857 |
Marx uveřejňuje v londýnskám listu „Free Press“ úvod k zamýšlené práci o anglo-ruských vztazích v 18. století. Úvod nazvaný „Odhalení z dějin tajné diplomacie 18. století“ má rozsah pěti tiskových archů a proti první verzi „Odhaleni“, otištěné v listech „Sheffield Free Press“ a „Free Press“, je úplnější. Převážnou část úvodu tvoři diplomatická korespondence, dokumenty a historické spisky. Vlastní práci, která měla mít asi dvacet tiskových archů, Marx nenapsal. |
| Kolem 30. srpna |
Marx dostává od Wilhelma Wolffa zprávu o smrti německého proletářského básníka Georga Weertha, bývalého člena Svazu komunistů, Marxova a Engelsova přítele, který zemřel v Havaně. |
| Kolem 8. září — prosinec |
Marx má málo času na psaní článků pro „New-York Daily Tribune“, protože má velké starosti v rodině; jeho žena je nemocná a mimoto se Marxovi stěhují do nového bytu. |
| Polovina září |
Dana vrací Marxovi jeho tři stati o podunajských knižectvích a patnáct Engelsových článků o panslavismu. Redakce „New-York Daily Tribune“ je neuveřejnila, protože ji ovlivňovat její spolupracovník panslavista Gurowski. |
| 22. září |
Marx se setkává s Olmstedtem, zástupcem amerického vydavatelství Putnam; setkání je přítomen také Ferdinand Freiligrath, německý básník, bývalý člen Svazu komunistů, s nímž se Marx v Londýně stále stýká. Olmstedt objednává v souvislosti s Bazancourtovou knihou článek o krymské válce, dále stať na téma „Lodi proti pevnostem“ a jiné články s vojenskýrni náměty. Dále žádá Marxe, aby napsal článek o Heinrichu Heinovi, který nedávno zemřel. |
Kolem 26. září —
kolem 17. října |
Když začala na mezinárodním peněžním trhu krize, píše Marx první čtyři články na toto téma. „New-York Daily Tribune“ otiskuje tři z nich jako úvodníky 9. (Hospodářská krize v Evropě) a 27. října (Peněžní krize v Evropě) a 1. listopadu (Příčiny vzniku peněžní krize v Evropě) a jeden 15. října jako příspěvek dopisovatele s názvem „Peněžní krize v Evropě“. |
| 26. září |
Engels oznamuje Marxovi, že chce napsat nekrolog o Georgu Weerthovi a otisknout jej v některých berlínských novinách; dále mu sděluje své názory na příznaky a perspektivy blížící se hospodářské krize; předpokládá, že krize vypukne v létě 1857. |
| Říjen |
Vzhledem k blížící se hospodářské krizi se Marx opět vrací ke studiu politické ekonomie; zkoumá zejména otázku stříbra. |
| Začátek října |
Marx se stěhuje do zdravější londýnské čtvrti na adresu: 9, Grafton Terrace, Maitland Park, Haverstockhill, Hampstead Road. |
| Po 3. říjnu |
Marx dostává z Paříže od německého emigranta Richarda Reinhardta výroční zprávy Crédit mobilier a využívá je ve svých článcích. |
Druhá polovina října
1856 — březen 1857 |
Marx studuje dějiny Polska a zajímá se zejména o polskou otázku v revolucích 18. a 19. století. Dochází k závěru, že od roku 1789 je možné celkem přesně posoudit intenzitu a životaschopnost každé revoluce podle jejího vztahu k Polsku. Čte Mieroslawského knihu „Úloha Polska v evropské rovnováze“ a Lelewelova díla „Dějiny Polska“ (1. svazek) a „Úvahy o politické situaci starého Polska a o dějinách jeho národa“. |
| Kolem 30. října |
Engels dokončuje článek o Bazancourtově knize, který nazval „Saint-Arnaud“. Marx článek vysoce hodnotí a posílá jej do redakce newyorského časopisu „Putnamʼs Monthly“ [,,Putnamův měsíčník“]; článek však nebyl uveřejněn. |
| 30. října |
Anglická vláda připravuje vojenskou výpravu do Perského zálivu, která má obsadit ostrov Charak. To dává Marxovi podnět k napsání článku o Persii (Anglo-perská válka), v němž odhaluje agresívní zahraniční politiku Anglie v Asii. Redakce „New-York Daily Tribune“ článek velmi zkrátila a otiskla jej jako úvodník teprve 7. ledna 1857. |
Kolem 7. listopadu
a kolem 21. listopadu |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o evropské finanční a obchodní krizi; články vycházejí 22. listopadu (Hospodářská krize ve Francii) a 6. prosince (Evropská krize) jako úvodníky. |
| Druhá polovina listopadu |
Engels se chystá napsat sérii článků pro časopis „Putnamʼs Monthly“ a studuje k tomu literaturu o válečném námořnictvu. Pro připravované téma „Lodi proti pevnostem“ čte především knihu Williama Jamese „Dějiny britského válečného námořnictva v letech 1793 až 1820“. |
| 17. listopadu |
Engels sděluje Marxovi řadu faktů, které svědčí o zostřování finanční krize v Evropě, o hrozící krizi ve Francii, o dobrodružné politice Napoleona III., o tom, že se ve Francii vytvářejí podmínky příznivé pro vznik revoluce. Píše mu také o taktice proletářské strany v příští revoluci. |
| Konec listopadu |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva ekonomické články o Rakousku, které vycházejí pod názvem „Námořní obchod Rakouska“ 9. ledna a 4. srpna 1857. |
| Kolem 2. prosince |
Když mezi Pruskem a Švýcarskem vznikl konflikt pro Neuchâtel, studuje Marx dějiny Pruska. Sděluje Engelsovi řadu kritických poznámek o pruských dějinách a píše článek „Božské právo Hohenzollernů“, který vychází v „Peopleʼs Paper“ 13. prosince 1856 a v „New-York Daily Tribune“ 9. ledna 1857.
|
1857
|
| Leden—únor |
Marx píše článek proti brožurám Bruna Bauera o Rusku a Anglii. Článek však nedokončil. Současně studuje dějiny Ruska a sestavuje přehlednou tabulku historických událostí v Rusku od roku 973 do roku 1676. Čte Lallerstedtovu knihu „Skandinávie, její obavy a naděje“. |
| Leden—březen |
Engels je zavalen prací v kanceláři, a proto nemá téměř vůbec čas na psaní článků pro „New-York Daily Tribune“. Marx studuje Regnaultovu knihu „Politické a sociální dějiny podunajských knížectví“ a dělá si z ní výpisky. |
| 7. ledna |
Marx zasílá do redakce „New-York Daily Tribune“ článek o anglo-čínskám konfliktu v Kantonu. V článku podrobně rozebírá incident s podloudnickou čínskou lodí „Arrow“, který byl záminkou ke vzniku druhé „opiové“ války v Číně. Článek vychází jako úvodník 23. ledna. |
| Kolem 10. ledna |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o válce v horách v souvislosti s prusko-švýcarským konfliktem pro Neuchâtel. Článek vychází jako úvodník 27. ledna. |
| Druhá polovina ledna |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ druhý článek o válce v horách. Marx píše článck o finančních otázkách. Články nebyly uveřejněny. |
| 20. ledna |
Marx sděluje Engelsovi, že přibližně za poslední tři týdny neotiskla „New-York Daily Tribune“ ani jeden jejich článek. |
Kolem 27. ledna —
začátek února |
V souvislosti s anglo-perskou válkou píše Marx pro „New-York Daily Tribune“ článek (Válka proti Persii) o dobyvačných plánech Anglie vůči Persii. Engels píše článek (Perspektivy anglo-perské války) o perspektivách anglo-perské války. Tyto články vycházejí jako úvodníky 14. a 19. února. |
| 5. února |
Miquel píše Marxovi a nabízí mu spolupráci s hamburským časopisem „Jahrhundert“ [„Století“]. Marx však odmítá, protože časopis má maloburžoazní charakter. |
| 6. února |
Marx žádá od Dany vysvětlení, proč „New-York Daily Tribune“ poměrně zřídka otiskuje jeho články, a oznamuje, že má v úmyslu přerušit spolupráci s listem. |
Polovina února —
začátek července |
Marx dále studuje ekonomickou literaturu, zejména právě vydaný pátý a šestý svazek Tookových „Dějin cen“, MacLeodovu práci „Teorie a praxe bankovnictví“, a dělá si z nich výpisky. |
| 20. února |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek, který vychází 9. března pod názvem „Nový anglický rozpočet“. |
| 27. února |
Marx píše článek „Parlamentní rozpravy o válečných akcích v Číně“; článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 16. března. |
| Březen — červenec |
Marx může jen stěží pracovat, protože se zdravotní stav jeho ženy velmi zhoršil a také jejich hmotná situace je velmi špatná; nemá peníze, aby zaplatil činži; v dubnu i on sám onemocní. |
| 6. března — 7. dubna |
K novým parlamentním volbám v Anglii píše Marx pro „New-York Daily Tribune“ pět článků: „Porážka Palmerstonovy vlády“, „Blížící se volby v Anglii“, „Anglické volby“, „Porážka Cobdena, Brighta a Gibsona“ a „Výsledek voleb“. Články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 25. a 31. března a 6., 17. a 22. dubna. |
| Kolem 18. března |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o rusko-čínském obchodu. Článek vychází jako úvodník 7. dubna. |
| 21. března |
Marx dostává Danův dopis z 5. března. Dana v něm žádá Marxe, aby nepřerušoval spolupráci s „New-York Daily Tribune“, a ujišťuje ho, že dostane zaplaceno za jeden článek týdně bez ohledu na to, zda bude otištěn; další články mají být honorovány jen tehdy, budou-li uveřejněny. Tím redakce listu snižuje Marxovi honorář na polovinu a Marx je pro svou těžkou hmotnou situaci nucen souhlasit s těmito podmínkami. |
| Kolem 22. března |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ další článek o anglo-čínském konfliktu v Kantonu. Článek vychází jako úvodník 10. dubna. |
| Začátek dubna |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o očekávané anglické vojenské výpravě do Číny v souvislosti s anglo-čínským konfliktem. Článek, v němž osvětluje příčiny první „opiové“ války a její průběh, vychází jako úvodník 17. dubna. |
| 7. a 10. dubna |
Po uveřejnění zpráv anglických továrních inspektorů za rok 1856 píše Marx články „Postavení továrních dělníků“ a „Anglický tovární systém“. Odhaluje v nich, jak angličtí továrníci krutě vykořisťují dělnictvo. Články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 22. a 28. dubna. |
| 14. a 28. dubna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o nově zvolené Dolní sněmovně; všímá si v něm manchesterské školy, whigů a toryů; kromě toho píše článek o Rakousku. Tyto články nebyly uveřejněny. |
| Kolem 16. dubna |
Engels píše na žádost Marxe, který je nemocen, článek o reorganizaci ruské armády po skončení krymské války. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník 6. května. |
| 21. dubna |
Marx dostává Danův dopis z 6. dubna, ve kterém mu Dana nabízí spolupráci na chystaném encyklopedickém slovníku „Nová americká encyklopedie“. Marx by měl převzít vojenská a některá jiná hesla. Marx po poradě s Engelsem nabídku přijímá. |
| Konec dubna — říjen |
Engels je dlouhou dobu těžce nemocen, proto nemůže Marxovi soustavně pomáhat při psaní vojenských přehledů pro „New-York Daily Tribune“. |
| Květen |
Marx studuje švédštinu a dánštinu. |
| 1., 12. a 15. května |
Marx píše tři články o finančních otázkách, o aférách Královské britské banky a o francouzské akciové bance Crédit mobilier. Jeden článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 16. května jako příspěvek dopisovatele s názvem „Finanční aféry v Anglii“, další dva jako úvodníky 30. května a I. června. |
| Kolem 20. května |
Na Marxovu žádost píše Engels pro „New-York Daily Tribune“ článek „Persie a Čína“; článek vychází 5. června. |
| 23. května |
Marx dostává od Dany dopis z 8. května se seznamem vojenských hesel od písmene „A“ pro první díl „Nové americké encyklopedie“. Dana žádá, aby věnoval pozornost zejména heslům „Armáda“ a „Dělostřelectvo“ („Artillery“). Dále Marxovi navrhuje, aby formou přístupnou anglickému a americkému čtenáři napsal stať o estetice („Aesthetic“). Ptá se, zda by Marx nechtěl napsat několik článků o vynikajících osobnostech evropského průmyslu a obchodu. Marx se dotazuje Engelse na prameny k tomuto tématu. |
| 26. května |
Marx píše kritické poznámky k řeči, v níž se OʼDonnell ve španělském senátu zabýval událostmi za španělské revoluce z roku 1854. Tyto Marxovy poznámky vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 12. června pod názvem „Zajímavá odhalení“. |
| 28. května |
Engels posílá Marxovi svůj seznam hesel s vojenskou tematikou od písmene „A“ pro „Novou americkou encyklopedii“. |
Konec května —
červen |
Marx připravuje pro encyklopedii na Danův návrh stať o estetice; studuje k tomu díla Friedricha Theodora Vischera, E. Müllera aj. |
Červen 1857 —
únor 1858 |
Marx studuje politickou ekonomii a současně pilně pracuje v knihovně Britského musea, kde sbírá materiál k heslům pro „Novou americkou encyklopedii“. Studuje dějiny starověkého vojenství — egyptského, asyrského, řeckého a římského — a dělá si poznámky a výpisky z Wilkinsonových, Clausewitzových, Schlosserových, Müffingových aj. děl. |
| První polovina června |
Engels je v Londýně. |
| 2. a 12. června |
Marx píše článek k vydání nového zákona o Francouzské bance a o anglo-perské mírové smlouvě, která byla po ukončení anglo-perské války uzavřena 4. března v Paříži. Oba články vycházejí v „New-York Daily Tribune“; první jako úvodník 20. června, druhý 24. června jako příspěvek dopisovatele s názvem „Smlouva s Persií“. |
| 19. června |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek, který si ve svém zápisníku poznamenal jako „Britská licoměrnost“; článek nebyl uveřejněn. |
| Asi 27. června |
Marx dostává od Dany seznam hesel od písmene „B“ pro „Novou americkou encyklopedii“. |
| 29. června |
Marx posílá Engelsovi Danův dopis z 11. června. Dana radí, aby nepsal článek „Lodi proti pevnostem“, protože nová redakce „Putnamʼs Monthly“ nemůže zaručit jeho otištění. Současně Dana také vrací Engelsův článek o Bazancourtově knize „Saint-Arnaud“, který redakce nepřijala. |
| 30. června |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o povstání v indické armádě, který vychází jako úvodník 15. července. Je to první z velké série článků, které Marx a Engels napsali o národně osvobozeneckém povstání v Indii v letech 1857— 1859. |
| Červenec |
Marx píše ekonomickou práci proti vulgárním ekonomům Bastiatovi a Careymu, „teoretikům“ harmonie třídních zájmů. Stať nedokončil. |
Červenec 1857 —
březen 1858 |
Engels píše stati pro „Novou americkou encyklopedii“. Studuje k tomu Rüstowova, Kayeova, Jominiova, Clausewitzova a jiná díla a dělá si z nich výpisky. |
| 10. červenec |
Marx píše článek o situaci v Evropě, v němž osvětluje zejména finanční situaci Francie. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník 27. července. |
Kolem 10. —
24. července |
Engels píše pro „Novou americkou encyklopedii“ první část hesel od písmene „A“. Marx je posílá 24. července do New Yorku. Stati vycházejí v roce 1858. |
| 14. července |
Marx píše Engelsovi dopis, v němž vyjadřuje silné znepokojení nad zhoršením jeho zdravotního stavu. Radí mu, aby ihned nechal práce v kanceláři a jel se léčit k moři a aby přerušil práci na heslech pro encyklopedii. |
17. července—
14. srpna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ pět článků o povstání v Indii. Články nazvané „Povstání v Indii“, „Indická otázka“, „Zprávy z Indie“, „Nynější stav indického povstání“, „Indické povstání“ a jeden bez nadpisu vycházejí jako příspěvky dopisovatele 4., 14., 18. a 29. srpna. |
| 24.—28. července |
Marx sbírá materiál o španělské Armadě (válečné námořnictvo, které vypravil v roce 1588 španělský král Filip proti Anglii) pro stať do „Nové americké encyklopedie“. Dělá si množství výpisků a posílá je Engelsovi. |
28. července —
6. listopadu |
Nemocný Engels se léčí u moře ve Waterloo blízko Liverpoolu, na ostrově Wight a na ostrově Jersey. |
| Srpen |
Engels začíná psát stať „Armada“ pro „Novou americkou encyklopedii“. |
| První polovina srpna |
Marx studuje nejnovější francouzskou, anglickou a německou lékařskou literaturu, aby si objasnil charakter Engelsovy nemoci a způsob jejího léčení. |
| 7. srpna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Indické povstání“; článek nebyl uveřejněn. |
| Kolem 10. srpna |
Engels dokončuje dvě delší stati pro „Novou americkou encyklopedii“ — heslo „Afghánistán“ a „Útok“ („Attack“) a téměř všechna ostatní hesla od písmene „A“; posílá všechny tyto stati Marxovi, aby je poslal do New Yorku. Stati vycházejí v roce 1858. |
| 11. srpna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o diplomatickém boji mezi evropskými mocnostmi v souvislosti s volbami v Moldavsku. Článek nazvaný „Východní otázka“ vychází 27. srpna. |
| Polovina srpna |
Marxe navštíví Konrad Schramm, bývalý člen Svazu komunistů, Marxův a Engelsův spolubojovník, který se vrátil z Ameriky. |
| 21. srpna |
Po Palmerstonově řeči v Dolní sněmovně píše Marx přehled o politické situaci v Evropě. Tento ělánek vychází v „NewYork Daily Tribune“ 5. září jako úvodník. |
| 26. srpna |
Marx posílá Engelsovi Danův seznam hesel od písmene „B“ pro „Novou americkou encyklopedii“. |
28. srpna —
30. října |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ 8 článků o povstání v Indii, o tom, jak představitelé britské moci v Indii utiskují indický lid, a o Východoindické společnosti. Sedm článků vychází jako úvodníky 15. (Povstání v Indii), 17. (Mučení v Indii) a 21. září (Příjmy Angličanů v Indii), 3.(Povstání v Indii), 13. (Povstání v Indii) a 23. října (Povstání v Indii) a 14. listopadu (Povstání v Indii) a jeden 16. září jako příspěvek dopisovatele s názvem „Indické povstání“. |
Konec srpna —
polovina září |
Marx přistupuje k napsání své velké ekonomické práce; píše nejprve náčrt „Úvodu“, v němž v obecných rysech probírá dialektickou souvislost mezi výrobou, rozdělováním, směnou a spotřebou, mezi výrobními silami a výrobními vztahy, mezi výrobními vztahy a právními, rodinnými a jinými vztahy za kapitalismu. V tomto „Úvodu“ Marx také stručně vysvětluje podstatu své metody zkoumání ekonomických jevů. Na konci „Úvodu“ vykládá v základních bodech osnovu celého svého ekonomického díla. „Úvod“ zůstal nedokončen. |
| Září—říjen |
Engels píše pro „Novou americkou encyklopedii“ osmnáct hesel, mimo jiné stať „Alžír“. Marx současně dokončuje práci na stati „Armada“ (o španělském válečném námořnictvu z roku 1588) a devět životopisů vojevůdců, dále životopisy revolucionářů Roberta Bluma a Józefa Bema. Téměř všechny tyto stati píše společně s Engelsem. Stati vycházejí v roce 1858. |
| 8. září |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o francouzské bance Crédit Mobilier. Článek vychází jako úvodník 26. září. |
15. září —
23. října |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o povstání v Indii a pět článků o Bonapartově finanční politice; články nebyly uveřejněny. |
| Kolem 21. září |
Engels dokončuje dlouhou stať „Bitva“ („Battle“) pro „Novou americkou encyklopedii“. Stať vychází v roce 1858. |
| Kolem 24. září |
Engels dokončuje heslo „Armada“ pro „Novou americkou encyklopedii“. V této stati i v jiných statích s vojenskou tematikou poprvé z materialistického hlediska osvětluje celé dějiny vojenského umění od nejstarších dob až po současnou buržoazní armádu. Stať vychází v roce 1858. |
| 25. září |
Marx v dopise Engelsovi velmi chválí jeho stať „Armada“ a upozorňuje ho na některé problémy, o kterých se v článku nepíše. |
Říjen 1857 —
konec února 1858 |
Marx podrobně studuje vývoj všeobecné hospodářské krize a sbírá rozsáhlý materiál o průběhu krize v Anglii, ve Spojených státech, v Německu, ve Francii a v jiných zemích. Pořizuje si výpisky a výstřižky z novin, zatrhává si části novinových a časopiseckých článků. Pro utřídění tohoto materiálu o základních procesech a jevech vyvolaných krizí v těchto zemích má zvláštní sešity. Rozebírá problém krize v korespondenci s Engelsem, který mu sděluje mnoho údajů o průběhu a důsledcích krize v Manchesteru. |
| Říjen |
Marx píše „kapitolu o penězích“, v níž ukazuje, jak utopická je Proudhonova myšlenka „pracovních peněz“ v podmínkách zbožní výroby; vykládá zde základní teze své teorie hodnoty a svého učení o penězích. |
| Začátek října |
Marx přijíždí do St. Hélieru na ostrově Jersey k Engelsovi. Navštěvuje Konráda Schramma, který má tuberkulózu a je ve velké hmotné tísni. Marx mu opatřuje práci dopisovatele pro americké noviny. |
| 6. října |
Engels posílá Marxovi seznam hesel k písmenu „C“ pro „Novou americkou encyklopedii“. |
| 6.—29. října |
Engels ve svých dopisech několikrát informuje Marxe o Harneyho způsobu života na ostrově Jersey a o zdravotním stavu Konrada Schramma, s nímž se za svého pobytu v St. Hélieru často setkává. |
| 26. října |
Marx dostává Danův dopis z 13. října. Dana mu oznamuje, že redakce „New-York Daily Tribune“ v důsledku hospodářské krize odřekla spolupráci všem evropským dopisovatelům mimo Marxe a Bayarda Taylora. Současně žádá Marxe, aby posílal jen jeden článek týdně, a to pro nejbližší dobu hlavně o válce v Indii a o krizi. |
Listopad 1857 —
začátek ledna 1858 |
Marx sleduje v tisku politickou činnost Ernesta Jonese, který se chce dostat do parlamentu, a proto dělá stále větší ústupky radikální buržoazii. Marx chce Jonese navštívit a varovat ho, ale upouští od svého záměru, neboť vidf, že Jones pokračuje ve své oportunistické činnosti. |
Listopad 1857 —
červen 1858 |
Marx píše rozsáhlou „kapitolu o kapitálu“, v níž velmi podrobně rozebírá řadu závažných problémů kapitálu a v obecných rysech vykládá základy svého učení o nadhodnotě. Na začátku „kapitoly o kapitálu“ načrtává osnovu své ekonomické práce, která má pojednávat o kapitálu, pozemkovém vlastnictví, námezdní práci, státu, mezinárodním obchodu a světovém trhu. |
| 6. listopadu |
Engels se po delší léčbě u moře vrací do Manchesteru. |
| 6., 13. a 27. listopadu |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ tři články o hospodářské krizi v Anglii. Dva z nich vycházejí jako úvodníky 21. listopadu (Bankovní zákon z roku 1844 a peněžní krize v Anglii) a 15. prosince (Obchodní krize v Anglii) a jeden 30. listopadu jako příspěvek dopisovatele s názvem „Otřes britského obchodu“. |
| 15. listopadu |
Engels sděluje Marxovi své postřehy o průběhu hospodářské krize, o jejích projevech v Anglii, o revolucionujícím vlivu krize na lidové masy; doufá, že revoluce je už blízko, a proto se ještě usilovněji zabývá vojenskou vědou. |
| 16. listopadu |
Na Marxovu žádost píše Engels článek o dobytí Dillí Angličany. Dillí bylo jedním z hlavních center národně osvobozeneckého povstání v Indii. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 5. prosince jako úvodník. |
| Po 24. listopadu |
Marx dostává od Imandta zprávu, že bývalí členové Svazu komunistů Becker a Reiff odsouzení v kolínském procesu proti komunistům, byli propuštěni z vězení, ale že Bürgers, Nothjung a Röser budou ve vězení ještě jeden rok. |
| Kolem 26. listopadu |
Engels dokončuje rozsáhlou stať o dějinách dělostřelectva pro „Novou americkou encyklopedii“. Stať nazvaná „Dělostřelectvo“ („Artillery“) vychází v roce 1858. |
| 4., 18. a 25. prosince |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ tři články o krizi v Evropě; články vycházejí jako úvodníky 22. prosince 1857 (Finanční krize v Evropě) a 5. (Krize v Evropě) a 12. ledna 1858 (Krize ve Francii). |
| 11. prosince |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o anglické výrobě a blížící se průmyslové krizi v Anglii; článek nebyl uveřejněn. |
| 18. prosince |
Marx sděluje v dopise Engelsovi, že hodlá napsat spolu s ním brožuru o krizi a vydat ji německy na jaře 1858. |
| 21. prosince |
Marx dostává Lassa1lovým prostřednictvím nabídku od Maxe Friedländera, redaktora vídeňského buržoazně liberálního listu „Die Presse“ [„Tisk“], abys ním spolupracoval jako jeho londýnský dopisovatel. Protože však tento list je nakloněn Palmerstonovi, odmítá Marx psát pro něj články na politická témata. |
| 25. prosince |
Marx sděluje v dopise Engelsovi své závěry z vývoje krize ve Francii.
|
1858
|
| První polovina ledna |
Marx rozpracovává své učení o zisku a přitom znovu pročítá Hegelovu „Logiku“. Píše Engelsovi, že kdyby měl ěas, „měl by velkou chuť zpřístupnit prostému lidskému rozumu na dvou až třech tiskových arších to, co je racionální na metodě, kterou Hegel objevil, ale zároveň mysticky zatemnil“. |
| 4. a 14. ledna |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o obléhání a zteči města Lakhnaú, druhého hlavního centra indického povstání. První článek vychází 30. ledna jako úvodník (Obléhání a zteč Lakhnaú), druhý 1. února jako příspěvek dopisovatele s názvem „Vyproštění Lakhnaú“. |
| Kolem 7. ledna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Britský obchod“; článek vychází 3. února. |
| 7. ledna |
Engels dokončuje první část hesel od písmene „C“ pro „Novou americkou encyklopedii“. Tyto stati vycházejí v roce 1859. |
8. ledna —
kolem 28. ledna |
Marx a Engels píší pro „Novou americkou encyklopedii“ asi 11 statí, které vycházejí v letech 1858—1859. |
| 22. ledna |
Marx píše článek „Chystaná indická půjčka“, který vychází v „New-York Daily Tribune“ 9. února. |
| 23. ledna |
Marx sděluje Engelsovi, že mu Dana navrhuje, aby napsal pro encyklopedii malý článek o historii indického povstání. Podle Marxova názoru je třeba návrh odmítnout pro nedostatek času a materiálu k této otázce. Engels s tím ve své odpovědi souhlasí a soudí, že je možné napsat takový článek později. |
| 29. ledna |
Marx žádá Engelse, aby mu vysvětlil oběh kapitálu, jak se liší v různých odvětvích podnikání a také jak působí na zisk a cenu. |
| 29. ledna — květen |
Marx čte Lassallovu knihu „Filosofie Herakleita Temného z Efesu“ a v dopisech Engelsovi a Freiligrathovi se o ní vyjadřuje kriticky; podle jeho názoru je kniha psána v starohegelovském duchu a je to „nejapná slátanina“. |
| Kolem 2. února |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o porážce anglického generála Windhama v Indii; článek vychází jako úvodník 20. února . |
| 5.—26. února |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ čtyři články o vnitřní politice Napoleona III., o finančních opatřeních bonapartovské vlády, o hospodářské krizi ve Francii, o francouzsko-ang]ickém spojenectví. Tři články vycházejí jako úvodníky 22. února (Atentát na Bonaparta), 12. (Hospodářská krize ve Francii) a 15. března (Derbyho vláda. - Ošidná Palmerstonova demise) a jeden 12. března jako příspěvek dopisovatele s názvem „Vláda pretoriánů“. |
| 10. února |
Marx dostává Freiligrathovým prostřednictvím z New Yorku dopis od německého emigranta v Americe Friedricha Kamma, účastníka revoluce z let 1848—1849. Kamm sděluje, že se v New Yorku ustavil německý komunistický spolek, který má 30 členů. Zasílá stanovy spolku a prosí Marxe, aby mu poslal informace o stavu komunistických stran v Evropě, zejména v Německu, dále komunistickou literaturu, která vyšla v posledních pěti letech, a několik výtisků stanov Svazu komunistů. Marx odkládá odpověď; až bude mít o Kammovi informace od Engelse, Wolffa, Freiligratha a Imandta. |
| 22. února |
Marx žádá v dopise Lassalla, aby mu zjistil, zda by mohl vydat v Berlíně svou ekonomickou práci. Marx chce své dílo vydávat postupně v sešitech, protože nemá čas ani prostředky, aby mohl napsat celé dílo najednou. Vykládá Lassallovi celkové rozvržení své práce. Dále v dopise souhlasí s tím, že bude psát pro vídeňský list „Presse“ jeden článek týdně o finančních a obchodních otázkách v Anglii, Francii a USA. |
| Začátek března |
Marx studuje cyklus průmyslové reprodukce a zkoumá přitom otázku opotřebováni strojů. Čte Babbageovo dílo „O ekonomii strojů a manufaktur“ a prosí Engelse, aby mu napsal, za jakou dobu se průměrně obnovuje strojní zařízení. |
| 2. března |
Marx upozorňuje Engelse, že policie otevírá jejich dopisy. |
| 4. března |
Engels vysvětluje Marxovi podrobně v dopise amortizaci strojního zařízení v procesu výroby. |
| 9. března |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o Disraeliho řeči v Dolní sněmovně; článek nebyl uveřejněn. |
| 11. března — 22. dubna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ sedm článků o vnitřní politice Napoleona III. a o fřancouzsko-anglickém spojenectví. Články: „Znamení doby“, „Nynější Bonapartovo postavení“, „Pélissierova mise v Anglii“, „Mazzini a Napoleon“, „Procesy proti Francouzům v Londýně“, „Anglo-francouzské spojenectví“ vycházejí 30. března, 1., 15. a 27. dubna, 8. a 11. května a jeden článek bez názvu 30. dubna (Finanční situace Francie). |
Druhá polovina
března — duben |
Marx má opět záchvaty jaterní nemoci, a proto nemůže pokračovat ve své práci o politické ekonomii. |
| 29. března |
Lassalle oznamuje Marxovi, že berlínský nakladatel Duncker je ochoten vydat první dva sešity Marxovy práce o politické ekonomii. |
| 2. dubna |
Marx v dopise Engelsovi uvádí podrobný plán své ekonomické práce, která bude mít šest knih: „1. O kapitálu. 2. Pozemkové vlastnictví. 3. Námezdní práce. 4. Stát. 5. Mezinárodní obchod. 6. Světový trh.
I. Kapitál se dělí na čtyři oddíly: a) Kapitál všeobecně. (To je látka prvního sešitu.) b) Konkurence... c), Úvěr.... d) Akciový kapitál...“
První oddíl první knihy „Kapitál všeobecně“ bude mít tři kapitoly: 1. Hodnota. 2. Peníze. 3. Kapitál. |
15. dubna a
8. května |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články, v nichž uvádí podrobnosti o tam, jak anglická armáda dobyla a vyrabovala indieké město Lakhnaú. Články vycházejí jako úvodníky 30. dubna (Dobytí Lakhnaú) a 25. května (Podrobnosti o zteči Lakhnaú). |
| 20. a 30. dubna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ články „Rozpočet pana Disraeliho“ a „Důležité britské dokumenty“. Články vycházejí 7. a 20. května. |
| 29. dubna |
V dopise Engelsovi zdůrazňuje Marx velký význam hnutí za osvobození nevolníků, které se rozvíjí v Rusku. |
6. května —
kolem 24. května |
Marx je na návštěvě u Engelse v Manchesteru. Pro zlepšení svého zdravotního stavu jezdí na koni. Současně pracuje na „kapitole o kapitálu“. |
| 14. a 25. května |
Když byla uveřejněna proklamace generálního guvernéra v Indii lorda Charlese Canninga, že bude avadhským držitelům půdy, kteří se zúčastnili povstání, zkonfiskována půda, píše Marx pro „New-York Daily Tribune“ dva články — o anexi avadhského království a o vlastnictví půdy v Indii. Články vycházejí jako úvodníky 28. května a 7. června. |
| 27. května |
Marx píše o Bonapartových finančních machinacích a o silícím vojenském despotismu ve Francii. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 11. června bez nadpisu. |
Konec května —
6. července |
Engels píše tři články o povstání v Indii. Články vycházejí jako úvodníky 15. (Povstání v Indii) a 26. června (Anglická armáda v Indii) a 21. července (Indická armáda). |
| 31. května |
Marx žádá v dopise Lassalla, aby oznámil nakladateli Dunckerovi, že pro nemoc nemohl včas poslat rukopis prvního sešitu svého ekonomického díla, a píše, že se dá usilovně do práce. V témž dopise také Lassallovi sděluje své mínění o jeho knize „Filosofie Herakleita Temného z Efesu“ a ukazuje její závažné nedostatky. |
Červen —
začátek srpna |
Marxova žena a dcera Eleanora jsou nemocné a Marx nutně potřebuje peníze. S Freiligrathovou pomocí si opatřuje peníze na směnku, znějící na Engelsovo jméno a ihned posílá ženu na několik týdnů na léčení a zotavenou do lázni Ramsgate. |
První polovina
června |
Marx sestavuje věcný rejstřík ke svým ekonomickým rukopisům, které napsal od srpna 1857 do června 1858. |
| 8., 11. a 18. června |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ tři články o Anglii. Dva z nich, „Situace britského obchodu“ a „Britská vláda a obchod s otroky“, vycházejí jako příspěvky dopisovatele 21. června a 2. července, jeden jako úvodník 25. června (Politické strany v Anglii. - Situace v Evropě). |
| Kolem 21. června |
Engels dokončuje rozsáhlou stať „Jezdectvo“ („Cavalry“) pro „Novou americkou encyklopedii“. Stať vychází v roce 1859. |
| 29. června |
Po Brightově řeči v Dolní sněmovně píše Marx článek o daních v Indii. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 23. července jako úvodník. |
| Asi koncem června |
Ve Freiligrathově bytě se Marx setkává s maďarským revolucionářem Klapkou. |
| Kolem 2. července |
Marx dostává z Ameriky dopis od Weydemeyera, který mu doporučuje Albrechta Kompa z New Yorku a informuje ho o stavu dělnického hnutí v Americe, o potížích, na které tam naráží vytvoření stálé proletářské organizace.
Současně dostává Marx z New Yorku Kompův dopis. Komp mu oznamuje, že založil spolu s Friedrichem Kammem německý komunistický spolek. Žáaá o Marxovo dílo „Bída filosofie“, nezbytné pro propagaci vědeckého komunismu v Americe, a o čísla časopisu „Neue Rheinischc Zeitung. Politisch-ökonomische Revue“ [„Nově porýnské noviny. Politicko-ekonomická revue“]. Žádá také, aby Marx zůstal ve stálém styku se spolkem. |
| 9. července |
Marx píše článek k návrhu zákona o likvidaci svrchované moci Východoindické společnosti v Indii, který přijala Dolní sněmovna. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník 24. července. |
| 14. července |
Engels píše Marxovi, že se zabývá srovnávací fyziologií, fyzikou a jinými přírodními vědami. Dochází k závěru že nejnovéjší objevy v přírodních vědách stále víc potvrzuji správnost dialektickomaterialisticlcého přístupu ke studiu přírody. Ve studiu přírodních věd pokračuje Engels i v dalších letech. |
Začátek srpna —
polovina listopadu |
Marx pracuje na prvním sešitu svého ekonomického díla; píše novou variantu kapitoly o penězích. Přitom čte právě vydanou Maclarenovu knihu „Nástin dějin oběživa“. |
| 6. a 10. srpna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o bankovním zákonu Roberta Peela z roku 1844. Články vycházejí jako úvodníky 25. (Anglický bankovní zákon z roku 1844) a 28. srpna (Obchodní krize a peněžní oběh v Anglii). |
| 17. a 20. srpna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o Číně a o obchodu s otroky na Kubě. Články nebyly uveřejněny. |
31. srpna —
28. září |
Marx píše čtyři články k historii obchodu s opiem v Číně a o tiencinskě mirové smlouvě. Články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 20.(Historie obchodu s opiem), 25. září (Historie obchodu s opiem) a 5. (Anglo-čínská smlouva) a 15. října, první tři jako úvodníky a jeden jako příspěvek dopisovatele nazvaný „Smlouva mezi Británií a Čínou“. |
| 14. září |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Britský obchod a finance“. Článek vychází 4. října. |
| Kolem 17. září |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o povstání v Indii; článek vychází jako úvodník 1. října. |
| 20. a 21. září |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o čínské smlouvě a článek s kritickými poznámkami k novému Mazzíniho manifestu. První článek nebyl uveřejněn, druhý, nazvaný „Nový Mazziniho manifest“, vychází v „New-York Daily Tribune« 13. října. |
1. října,
29. a 31. prosince |
Marx píše tři články o zrušení nevolnictví v Rusku. Jeden vychází jako úvodník 19. října 1858, další dva 17. ledna 1859 jako příspěvky dopisovatele s názvem „O osvobození rolníků v Rusku“. |
| 2. října — 4. prosince |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ deset článků o vnitřní politice Pruska. Články „Pomatenost pruského krále“, „Regentství v Prusku“, „Nová vláda“ a „Situace v Prusku“ vycházejí 23. a 27. října, 3., 8., 24. a 27. listopadu a 3., 13. a 27. prosince. |
| 7. října |
Engels píše Marxovi, že Jones stále těsněji spolupracuje s buržoazními liberály. Poznamenává přitom, že anglická dělnická třída je stále měšťáčtější, a odhaluje kořeny oportunismu v anglickém dělnickém hnuti. Úpadek chartismu a dočasné vítězství oportunismu v anglickém dělnickém hnutí Engels přímo spojuje s monopolním postavením Anglie na světovém trhu a s jejími rozsáhlými koloniálními državami. |
| 8. — 21. října |
Marx a Engels ve svých dopisech hodnotí perspektivy proletářského hnutí na kontinentě. |
| Kolem 2. listopadu |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Soudní stíhání Montalemberta“; článek vychází 24. listopadu. |
Polovina listopadu 1858
— 21. ledna 1859 |
Marx píše novou kapitolu „Zboží“, přepracovává kapitolu o penězích, rediguje konečný text celého rukopisu a dává mu název „Ke kritice politické ekonomie. První sešit. První kniha. O kapitálu. První oddíl. Kapitál všeobecně“. Rukopis posílá do Berlína nakladateli Dunckerovi. Místo původně plánovaných 5—6 tiskových archů má první sešit 12 tiskových archů, místo zamýšlených tří kapitol jen dvě —,‚Zboží“ a „Peníze čili prostý oběh“. Třetí kapitolu „Kapitál všeobecně“ se Marx rozhodl uveřejnit ve druhém sešitě. |
| Kolem 19. listopadu |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o Bonapartově návrhu na regulování cen chleba ve Francii. Článek vychází jako úvodník 15. prosince. |
| Konec listopadu |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek, v němž shrnuje společenský a politický vývoj v Evropě v roce 1858 a konstatuje příznaky všeobecného politického oživení. Článek vychází jako úvodník 23. prosince. |
| 14. a 21. prosince |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o anglo-čínské mírové smlouvě a článek o poselství amerického presidenta Buchanana. Články nebyly uveřejněny. |
17. a 29. prosince 1858
a 11. ledna 1859 |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ články: „Otázka Jónských ostrovů“, „Vzrušení v Irsku“ a „Situace v Prusku“. Články vycházejí 6. a 11. ledna a 1. února 1859. |
1859
|
| Leden |
Marx dopisuje první sešit zamýšlené velké ekonomické práce o šesti knihách, na které začal pracovat už v srpnu 1858 a v níž se zabýval rozborem kapitalistického výrobního způsobu a kritikou buržoazní politické ekonomie. Protože hodlá vydat první sešit, v němž prozkoumal otázky zboží, práce, hodnoty a peněz, jako samostatnou knihu s názvem „Ke kritice politické ekonomie“, připravuje Marx po dohodě s berlínským nakladatelem Dunckerem rukopis do tisku. |
| Kolem 5. ledna |
Marx píše článek „Otázka sjednocení Itálie“, v němž konstatuje, že v Itálii zesílilo hnutí za národní jednotu a za vyhnání Rakušanů a že Ludvík Napoleon se pokouší využít tohoto hnutí pro své dynastické zájmy. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ [„Newyorská denní tribuna“] 24. ledna jako úvodník.
|
| Kolem 6. ledna |
V dopise německému básníkovi Ferdinandu Freiligrathovi, který dříve byl jedním z redaktorů „Neue Rheinische Zeitung“ [„Nové porýnské noviny“] a členem Svazu komunistů, vyjadřuje Marx naději, že Freiligrath nebude spolupracovat s týdeníkem „Hermann“, který vydává maloburžoazní demokrat Kinkel a jehož zaměření je proletářskému hnutí cizí. |
| 6. ledna |
Marx prosí v dopise Engelse, aby napsal Freiligrathovi, že nepovažují za přípustnou jakoukoli dohodu s Kinkelem. |
| 11. ledna |
Marx píše článek „Perspektivy války v Evropě“, v němž rozbírá hospodářskou a politickou situaci hlavních evropských zemí i mezinárodní vztahy a dochází k závěru, že vládnoucí bonapartistická klika druhého císařství se snaží rozpoutat novou válku, která však může odzvonit „tomuto nepravému císařství umíráčkem“. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 31. ledna. |
| 13. ledna |
Marx rediguje a doplňuje článek „Finanční panika v Evropě“, který mu pro „New-York Daily Tribune“ poslal Engels z Manchesteru. Článek odhaluje plány kontrarevolořníels bonapartistiekýcb kruhů, které si chtějí lokální válkou prodloužit své panství ve Francii. Vychází v listu 1. února. |
| 21. ledna |
Marx dokončil rukopis „Ke kritice politické ekonomie“ a píše Engelsovi, že jej nemůže odeslat vydavateli do Berlína, protože nemá peníze na poštovné; prosí Engelse, aby mu poslal 2 libry šterlinků; radí se s ním také, zda si má zajistit autorské právo na překlad knihy. |
| 25. ledna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ hospodářský přehled. Článek nebyl otištěn. |
| 25.— 26. ledna |
Engels píle básníku Freiligrathovi, že je proti tomu, aby podporoval Kinkela. |
| 26. ledna |
Marx posílá vydavateli Dunckerovi do Berlína rukopis „Ke kritice politické ekonomie“. |
| 28. ledna |
Marx píše článek o vnitropolitické situaci Francie a používá k tomu materiálu, který mu poslal Engels. Odesílá jej do redakce jako příspěvek dopisovatele z Paříže sdatern 26. ledna. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 18. února pod názvem „Pozice Ludvíka Napoleona“.
Marx posílá Engelsovi dopis a prosí ho, aby mu napsal článek o perspektivách průmyslového rozvoje Manchesteru. Článek, který Engels napsal, byl zřejmě zadržen na poště, neboť Marx jej nedostal. |
| 31. ledna |
Engels píše článek „Francouzská armáda“, věnovaný rozboru vojenských zdrojů Francie; používá oficiálních číselných údajů, které byly z příkazu Ludvíka Napoleona publikovány v listu „Le Constitutionnel“ [„Konstituční noviny“]. Tento článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 24. února jako úvodník. |
| 1. února |
Marx pracuje na dalším článku pro „New-York Daily Tribune“. Článek nebyl otištěn.
Marx sděluje bývalému členovi Svazu komunistů, německému socialistovi Josephu Weydemeyerovi, který žije v Americe, že přerušil styky s chartistickým vůdcem Ernestem Jonesem, protože Jones se snaží o dohodu s buržoazními radikály; informuje Weydemeyera o soudruzích, bývalých členech Svazu komunistů, Engelsovi, Wolffovi, Freiligrathovi, Weerthowi, Dronkovi a Imandtovi. Píše Weydemeyerovi také o tom, že se v Německu připravuje vydání díla „Ke kritice politické ekonomie“, a seznamuje jej s osnovou knihy.
Marx odpovídá předsedovi německého komunistického spolku v New Yorku Albrechtu Kompovi na jeho dopis a oznamuje mu, že v současné době nemá spojení s žádnou organizací, protože je zaměstnán teoretickou činností nutnou pro osvobozenecký boj proletariátu. |
| 2. února |
V dopise Lassallovi vyjadřuje Marx své znepokojení nad osudem rukopisu „Ke kritice politické ekonomie“, který poslal Dunckerovi; má obavy, že se rukopis dostal do rukou policie. |
| 4. února |
V dopise Lassallovi píše Marx, že v Evropě nevyhnutelně dojde k válce, a vyslovuje přesvědčení, že válka bude mít závažné a nakonec i revoluční důsledky. |
| 8. února |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o trůnní řeči, kterou Napoleon III. pronesl při zahájení zákonodárného shromáždění 7. února, a o anonymním pamfletu „Císař Napoleon III. a Itálie“, napsaném na Napoleonův podnět. Článek nebyl otištěn. |
| 9. února |
Marx dostává od Dunckera zprávu, že 1. února došel rukopis „Ke kritice politické ekonomie“. |
| 10. února |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Německé válečné zdroje“; podle oficiálních německých pramenů zvažuje, jaké ozbrojené síly by mohly německé státy postavit proti bonapartistické Francii, kdyby vypukla válka. Engels dospívá k závěru, že válka by mohla vést k revoluci v Německu. Článek vychází 12. března. |
| 12. února |
Marx dává do zastavárny šatstvo, aby mohl pomoci těžce nemocnému soudruhovi, bývalému členu Svazu komunistů, Georgu Eccariovi. |
| Polovina února |
Marx se dotazuje redaktora „New-York Daily Tribune“ Charlese Dany, zda by se v Americe našel nakladatel pro anglický překlad jeho knihy „Ke kritice politické ekonomie“. Knihu se v Americe vydat nepodařilo.
Engels píše článek „Jak Rakousko drží v šachu Itálii“, v němž rozebírá strategické přednosti rakouského postavení na Minciu a Adiži se čtyřúhelníkem pevností Mantovou, Peschierou, Legnagem a Veronou. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 4. března. |
| 23. února |
Marx posílá Dunckerovi do Berlína předmluvu ke svému dílu „Ke kritice politické ekonomie“. V této předmluvě podává klasickou formulaci základů materialistického pojetí dějin. |
| Kolem 25. února |
Engels sděluje Marxovi, že má v úmyslu napsat brožuru, jež by se jmenovala „Pád a Rýn“ a v níž by vyložil své i Marxovo stanovisko k válce, kterou připravují Francie a Piemont proti Rakousku. |
| 25. února |
Marx prosí Lassalla, aby našel nakladatele pro brožuru „Pád a Rýn“, kterou chce napsat Engels.
Engelsovi posílá Marx dopis, ve kterém radí, aby rukopis připravil co nejrychleji, protože brožuře „Pád a Rýn“ přikládá velký politický význam. Navrhuje mu, aby ji vydal anonymně, takže čtenář by měl dojem, že knihu napsala některá vynikající vojenská autorita. |
| 25. února a 4. března |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články s názvem „Situace v britském továrním průmyslu“, v nichž rozebírá oficiální statistické zprávy továrních inspektorů, podávané anglické vládě. Články vycházejí 15. a 24. března. |
| 28. února — prosinec |
Marx pracuje na dalším sešitu své práce „Ke kritice politické ekonomie“, v němž hodlá zkoumat otázku kapitálu. Studuje proto dále v Britském muzeu, čte díla anglických, francouzských, italských i jiných ekonomů, zejména Waylanda, Pettyho, Malthuse, Milla, Molinariho a Galianiho, a dělá si z nich mnoho výpisků. |
| Konec února |
Engels píše článek „Vyhlídky na úspěch v nastávající válce“; rozebírá v něm strategické postavení Rakouska na jedné straně a Francie a Piemontu na druhé straně. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 17. března jako úvodník. |
| Konec února — 9. března |
Engels píše brožuru „Pád a Rýn“, v níž vysvětluje politické stanovisko proletářské strany k národnímu sjednocení Německa a Itálie. |
| 1. a 22. března, 1. dubna |
Marx píše tři články k návrhu zákona o volební reformě, který předložil parlamentu Disraeli. První z nich, nazvaný „Nový návrh zákona o parlamentní reformě v Anglii“, vychází v „New-York Daily Tribune“ 17. března, další dva nebyly otištěny. |
| 10. března |
Marx sděluje Engelsovi, že dostal rukopis brožury „Pád a Rýn“ a vysoce jej hodnotí. Týž den jej odesílá nakladateli Dunckerovi do Berlína. |
| Kolem 11. a 15. března |
Marx píše články „Válečné perspektivy ve Francii“ a „Válečné perspektivy v Prusku“, které uveřejňuje v „New-York Daily Tribune“ 31. března. Článek „Válečné perspektivy ve Francii“, na němž je jako místo odeslání uvedena Paříž, datuje Marx dnem 9. března. |
| Kolem 18. března |
Marx píše článek „Historická paralela“, ve kterém porovnává politickou pozici Napoleona I. v roce 1813 a Napoleona III. v roce 1859. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 31. března jako úvodník. |
| 27. března — květen |
Lassallovým prostřednictvím dostává Marx znovu nabídku redaktora vídeňských buržoazně liberálních novin „Die Presse“ [„Tisk“] Maxe Friedländera, aby s těmito novinami spolupracoval; tentokrát souhlasí, protože od prosince 1857, kdy Marx nabídku na spolupráci odmítl z toho důvodu, že list sympatizoval s Palmerstonovou politikou, se politické zaměření listu změnilo. Jednání s Friedländerem však opět nemělo žádný výsledek, protože vypukla válka Francie a Itálie proti Rakousku. |
| Konec března |
Marx dostává nabídku Charlese Dany, aby napsal pro „Novou americkou encyklopedii“, kterou Dana vydává v New Yorku, hesla „Opevňování“ a „Pěchota“. |
| Začátek dubna |
Engels píše článek o ruském návrhu na svolání mírového kongresu, který by urovnal rakousko-francouzský konflikt. Článek s názvem „Chystaný mírový kongres“ vychází v „New- York Daily Tribune“ 23. dubna jako úvodník. |
| 5. dubna |
V Berlíně vyšla anonymně Engelsova brožura „Pád a Rýn“ v nákladu 1000 výtisků. |
| 8. a 12. dubna |
Marx píše dva články o vážných finančních obtížích, které britským koloniálním úřadům v Indii způsobily výdaje na potlačení národně osvobozeneckého povstání indického lidu v letech 1857— 1859; články nazvané „Velké finanční nesnáze v Indii“ vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 30. dubna. |
| Kolem 11. a 28. dubna |
Engels píše dva články o válečných přípravách Francie, Piemontu a Rakouska. Články nazvané „Nevyhnutelnost války“ a „Válečné perspektivy“ (úvodník) vycházejí v „New- York Daily Tribune“ 30. dubna a 12. května. |
14. dubna —
kolem 6. května |
Marx pozorně sleduje mezinárodní situaci a zejména přípravy na válku; své názory vyjadřuje v sérii článků — „Chystaný mírový kongres“, „Finanční panika“ a „Sladké sliby“ (úvodník), které byly v „New-York Daily Tribune“ otištěny 30. dubna, 12. a 18. května. |
| 19. dubna |
Marx sděluje dopisem Lassallovi své kritické připomínky k jeho dramatu „Franz von Siekiogen“, v němž Lassalle zveličuje úlohu německého rytířstva 16. století a v osobě Sickingena, vůdce šlechtického povstání z let 1522—1523, líčí rytířstvo místo rolnictva a revolučních živlů z měst jako představitele revoluce. Marx poukazuje v dopise na to, že Lassalle staví luteránskou rytířskou opozici výše než plebejskou münzerovskou, a tak překrucuje revoluční události v Německu z období reformace a selské války. Marx tím odhaluje jeden z nejškodlivějšíels rysů lassallovštiny — popírání revolučního charakteru rolnického hnutí a snahu vylíčit rolnictvo jako reakční třídu. Při rozboru Lassallova dramatu vyslovuje řadu významných myšlenek o literatuře a estetice. |
| Kolem 20. dubna |
Marx se setkává s Freiligrathem, jenž jej seznamuje s politickým „Programem“, který zformuloval v souvislosti s nadcházející válkou maloburžoazní demokrat a vulgární materialista Karel Vogt. Marx zjišťuje, že Vogtův „Program“ do jisté míry straní Bonapartovi. |
| 21.— 22. dubna |
Engels píše článek „Příznaky blížící se války. — Německo zbrojí“, který Marx doplňuje a s datem 22. dubna posílá do „New-York Daily Tribune“. Článek tam vychází 9. května. |
| Kolem začátku května |
Marx se seznamuje s brožurou Karla Vogta, která vyšla v dubnu 1859 s názvem „Studie o současné situaci v Evropě“; po přečtení této brožury už vůbec nepochybuje, že Vogt je ve spojení s bonapartistickými kruhy. V roce 1871 bylo dokumentárně potvrzeno, že Vogt dostával od Ludvíka Napoleona peněžní podporu. |
| Po 1. květnu |
Marx svolává poradu skupiny německých emigrantů, členů londýnského Německého dělnického vzdělávacího spolku Lochnera, Pfändera, Liebknechta aj. a ostře na ní kritizuje tiskový orgán spolku „Die Neues Zeit“ [„Nová doba“], z něhož se stal nástroj maloburžoazního publicisty Edgara Bauera. Na této poradě se rozvinula široká diskuse o proletářské straně a o jejím tiskovém orgánu. |
| 9. května |
Marx se účastní veřejného shromáždění, které uspořádal anglický politik David Urquhart po vypuknutí války v Itálii, a sedí v předsednictvu. Na tomto shromáždění mu sděluje německý maloburžooazní demokrat Karl Blind, že Vogt dostává od vlády Napoleona III. prostředky na bonapartistickou propagandu a že se pokouší podplatit některé publicisty, aby se postavili za Ludvíka Napoleona. |
| 10.— 24. května |
Marx píše tři články o válce v Itálii, která začala koncem dubna: „Rakousko, Prusko a Německo ve válce“, „Neobyčejně důležité zprávy z Vídně“ a „Pruský názor na válku“. Články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 27. května, 6. a 10. června. |
| 11. května |
Liebknecht přivádí k Marxovi německého publicistu Biscampa, který mu nabízí spolupráci v listu „Das Volk“ [„Lid“]. Tento list, nedávno založený Biscampem, je oficiálním orgánem londýnského Německého dělnického vzdělávacího spolku a jiných dělnických vzdělávacích spolků. Marx spolupráci odmít pro nedostatek času, slibuje však, že získá pro list abonenty mezi přáteli, opatří finanční pomoc a dá k dispozici články psané pro „New-York Daily Tribune“. Svou pomoc slibuje pod tou podmínkou, že list bude bojovat proti představitelům německé buržoazní demokracie, kteří zaujímají prusofilské a probonapartovské stanovisko. Při rozhovoru seznamuje Marx Liebknechta a Biscampa s obsahem Vogtova „Programu“ a s informacemi, že Vogt je bonapartistický agent, které mu dal na shromáždění 9. května 1859 Blind. Těchto informací použil Biscamp bez Marxova vědomí ve svém článku „Říšský regent“, který byl namířen proti Vogtovi a vyšel 14. května v listu „Volk“. |
| 12. — kolem 24. května |
Engels píše čtyři články o průběhu válečných operací v Itálii a o prvních bitvách: „Válka“, „Válka se nehýbe z místa“, „Konečně se bojuje!“ a „Bitva u Montebella“. Články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 23. a 27. května, 6. a 10. června jako úvodníky. |
| 14. května |
Na Marxův návrh je ve 2. čísle listu „Volk“ uveřejněno oznámení o anonymní Engelsově brožuře „Pád a Rýn“; citují se v něm jednotlivá místa a uvádí se, že autorem brožury je významný činitel proletářské strany. |
| Kolem 18. května |
Marx dostává dopisy z Ameriky od Josepha Weydemeyra a Albrechta Kompa, v nichž mu oznamují, že v USA už předplatilo Marxovu práci „Ke kritice politické ekononiic“ nejméně 100 lidí. |
| 18. května |
Engels píše dopis Lassallovi s kritickými připomínkami k jeho dramatu „Franz von Sickingen“; rozebírá je jak z hlediska literárního, tak z hlediska historického obsahu. Tak jako Marx rozebírá i Engels Lassallovo drama z hlediska stranického a konstatuje, že jeho hlavním nedostatkem je podceňování rolnického hnutí.
Když vyšla Lassallova brožura „Italská válka a úloha Pruska“, píše Marx Engelsovi dopis a navrhuje, aby vydali „stranický manifest“, vyložili v něm, jaký postoj zaujímají k válce proletářští revolucionáři, a kritizovali neutrální postoj Německa obhajovaný Lassallem. Marx odsuzuje Lassallovu brožuru jako chybnou a škodlivou a jeho názory na válku Francie a Itálie proti Rakousku posuzuje jako ospravedlňování politiky Napoleona III. a kontrarevolučních vládnoucích kruhů v Prusku. |
| 24. května |
V zájmu upevnění pozic proletářských revolucionářů v londýnském Německém dělnickém vzdělávacím spolku doporučuje Marx Pfänderovým prostřednictvím Karlu Schapperovi, aby vstoupil do spolku a ujal se jeho vedení. |
| 27. května |
Na žádost Marxe, který počítal s tím, že Engelsovy články o válečných událostech by mohly zvýšit počet předplatitelů listu „Volk“, píše Engels pro tento list článek „Italské tažení“, který vychází 28. května. |
30. května —
kolem 9. června |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ tři články o průběhu válečných operací v Itálii a o první velké bitvě u Magenty. Engelsovy články s názvy „Válečná strategie“, „Průběh války“ a „Porážka Rakušanů“ vycházejí v listu 15., 17. a 22. června jako úvodníky. |
| Konec května |
Marx píše úvodní poznámky k manifestu italského revolucionáře Mazziniho, který byl otištěn 16. května v listu „Pensiero Azioine“ [„Myšlenka a čin“]. Překlad manifestu s Marxovým úvodem vychází v „New-York Daily Tribune“ 17. června. |
Kolem 3. června —
15. červenec |
Marx s Biscampem píší pro list „Volk“ poznámky, v nichž zesměšňují obsah a styl Kinkelova týdeníku „Hermann“. Tyto poznámky vycházejí pod názvem „Gatherings from the Press“ v listu „Volk“ 4. a 25. června a 9. a 16. července. |
| 4. června |
Z Mirxova podnětu je v listu „Volk“ otištěna velká část jeho předmluvy k práci „Ke kritice politické ekonomie“. Marxovaa předmluva je přetištěna také v mnoha německých novinách vycházejících v Americe. |
| Kolem 7. června |
Marx čte v příloze k švýcarským novinám „Der Schweizer Handels-Courier“ [„Švýcarský obchodní kurýr“] z 2. června 1859 Vogtův urážlivý článek „Výstraha“, plný hrubých lživých pomluv proti Marxovi a jeho stoupencům. Aby bylo možné Vogta odhalit, je tento článek na Marxovo naléhání otištěn 11. června 1859 v listu „Volk“. |
| Kolem 9. června |
Engels dokončil heslo „Opevňování“, které napsal na Marxovu žádost pro „Novou americkou encyklopedii“. Heslo vychází ještě téhož roku v VII. svazku encyklopedie. |
Kolem 9. a kolem
16. června |
Engels píše pro „Volk“ dva články o průběhu válečných událostí v Itálii. Články s názvem „Válečné události“ a „Bitva u Magenty“ vycházejí v novinách 11. a 18. června. Článek „Bitva u Magenty“ vychází 2. července také v „New-York Daily Tribune“ pod titulkem „Kapitola z dějin“. |
| 10. června |
Při rozhovorech s Biscampem souhlasí Marx za sebe i za Engelse, že se budou podílet zcela oficiálně a aktivněji na vydávání listu „Volk“ a navrhuje, aby oznámení o tom bylo publikováno v nejbližším čísle listu. |
| 11. června |
V Berlíně vychází nákladem 1000 výtisků práce Karla Marxe „Ke kritice politické ekonomie“, 1. sešit.
V listu „Volk“ je s Marxovým vědomím a souhlasem otištěno redakční oznámení o tom, že okruh spolupracovníků listu se rozšířil o tak význačné literáty proletářské strany, jako je Karel Marx, Bedřich Engels, Ferdinand Freiligrath, Wilhelm Wollf a Hermann Heise. |
Kolem 12. června —
kolem 2. července |
Marx je na návštěvě u Engelse v Manchesteru. Jednají o otázkáeh souvisících s vydáváním listu „Volk“ a domlouvají se s řadou známých o materiální pomoci listu. Marx zajíždí také do Skotska k bývalým členům Svazu komunistů Imandtovi a Heisovi a jedná s nimi o tom, jak opatřit prostředky na vydávání listu. |
| Kolem 23. června |
Marx píše pro list „Volk“ článek „Spréva a Mincio“ a vyslovuje v něm názor, že po skončení války v Itálii se stane centrem nových revolučních událostí Německo. Článek vychází 25. června. |
23. června —
7. července |
Engels píše pro list „Volk“ článek „Ústup Rakušanů k Minciu“ a dva články s názvem „Bitva u Solferina“; články vycházejí 25. června, 2. a 9. července. |
Kolem 24. června
a kolem 6. července |
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o průběhu válečných operací v Itálii — „Novinky z války“ a „Historická spravedlnost“. Články vycházejí 8. a 21. července jako úvodníky. |
| Kolem 3. července |
Po návratu z Manchesteru do Londýna se Marx fakticky ujímá vedení a redigování listu „Volk“, poněvadž má v úmyslu použít ho nejen jako tribuny k propagování revolučních proletářských idejí, ale v případě revolučních událostí jej přeměnit i v organizační centrum pro vytvoření proletářské strany. |
| Kolem 9. července |
Marx píše článek „Erfurština v roce 1859“, v němž odhaluje protirevoluční ráz kampaně za sjednocení Německa pod nadvládou Pruska, kterou zahájili představitelé německé liberální buržoazie a buržoazní demokraté, kteří se k nim přidali. Článek vychází v listu „Volk“ 9. července. |
Kolem 12. července —
polovina srpna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ pět článků o předběžné villafrancké mírové smlouvě — „Co získala Itálie?“, „Mír“, „Villafrancká smlouva“, „Dosvědčená pravda“ a „Ludvík Napoleon a Itálie“. Vysvětluje v nich, že Napoleon III. uzavřel v červenci narychlo mír s Rakouskem proto, že se bál revolučních otřesů v Itálii, Francii i jiných zemích, a odhaluje nepřátelský postoj bonapartistických kruhů ke skutečným národním zájmům italského lidu. Články vycházejí v listu jako úvodníky 27. a 28. července a 4. a 29. srpna. |
Kolem poloviny
července |
Marx hovoří s Blindem, Liebknechtem a Hollingerem — majitelem tiskárny, kde se tiskl „Volk“ — o anonymním letáku „Výstraha“ namířeném proti Vogtovi, jehož text byl 18. června otištěn v listu „Volk“ a 22. června v augsburském listu „Allgemeine Zeitung“ [„Všeobecné noviny“]. V tomto letáku je Vogt odhalen jako podplacený bonapartistický agent. Marx se odvolává na to, že korekturu letáku s Blindovými poznámkami objevil Liebknecht v polovině června v Hollingerově tiskárně a poslal ji do redakce „Allgemeine Zeitung“, a vyslovuje domněnku, že autorem letáku je Blind. Avšak Blind, který nechce vystoupit proti Vogtovi veřejně, své autorství popírá. |
20. července —
kolem 3. srpna |
Engels píše pro list „Volk“ sérii článků s názvem „Italská válka. Přehled“ a osvětluje v nich hlavní události z války v Itálii. Články vycházejí v listu 23. a 30. července a 6. srpna. |
23. července —
20. srpna |
Marx přetiskuje v listu „Volk“ překlad diplomatického dokumentu, který uveřejnil „The Free Press“ [„Svobodný tisk“] s názvem „Ruské paměti pro poučení nynějšímu imperátorovi vydané vládou v roce 1837“. Dokument posílá Marx též do „New-York Daily Tribune“, kde vychází v poněkud zkráceněm znění 3. srpna. |
| Kolem 25. července |
Engels píše Dunckerovi a zdůrazňuje, že je nutné publikovat v novinách oznámení o vydání Marxovy práce „Ke kritice politické ekonomie“. |
Konec července —
polovina srpna |
Marx píše pro list „Volk“ sérii článků „Quid pro quo“, v nichž na základě oficiálních diplomatických dokumentů podává kritický rozbor politiky pruských vládnoucích kruhů za války Francie a Itálie proti Rakousku. První čtyři články vycházejí 30. července, 6., 13. a 20. srpna; série není dokončena, protože „Volk“ přestává vycházet. |
| 3.— 15. srpna |
Engels píše recenzi o Marxově knize „Ke kritice politické ekonomie“ a charakterizuje v ní Marxovu práci jako vynikající vědecký úspěch proletářské strany a důležitý mezník ve vypracovávání vědeckého světového názoru dělnické třídy; recenze začíná vycházet v listu „Volk“ 6. a 20. srpna, není však dokončena, protože „Volk“ přestává vycházet. |
| Kolem 5. srpna |
Marx píše článek o zahraničním obchodu Anglie nazvaný „Britský obchod“. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 19. srpna jako úvodník. |
| Kolem 13. srpna |
Marx dostává od Dany nabídku, aby napsal pro „Novou americkou encyklopedii“ stať o Hegelovi. Protože však Dana vyžaduje jako nezbytnou podmínku, aby článek byl napsán „absolutně nestranně“, to znamená, aby se v něm nekritizovaly Hegelovy názory, Marx nabídku odmítá. |
| Kolem poloviny srpna |
Marx se dovídá od Liebknechta, že redakce augsburské „Allgemeine Zeitung“, na niž Vogt podal žalobu pro uveřejnění letáku „Výstraha“, který tam poslal Leibknecht, naléhavě žádá důkazy obvinění proti Vogtovi. Ačkoli Marx zaujímá k „Allgemeine Zeitung“ zcela záporné stanovisko pro její zaměření, pokládá za nutné pomoci listu odhalit Vogta jako bonapartistického agenta. Rozhoduje se proto, že se setká s Blindem a požádá ho, aby potvrdil obvinění vznesená proti Vogtovi. Blind však není v Londýně, a tak k setkání nedojde. |
| Kolem 19. srpna |
Marx píše pro list „Volk“ článek „Politický přehled“, v němž se zabývá hlavně stávkou stavebních dělníků v Londýně; článek vychází 20. srpna. |
| 20. srpna |
Vychází poslední (16.) číslo Marxem redigovaného listu „Volk“. List přestal vycházet pro finanční potíže. |
| 23. srpna |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Populace, zločinnost a pauperismus“, v němž na základě rozboru oficiální anglické statistiky za léta 1844—1858 konstatuje, že je anglický proletariát více zbídačován, přestože průmyslová výroba vzrostla. Článek vychází v listu 16. září. |
| Konec srpna — říjen |
Marx tráví spoustu času likvidováním záležitostí souvisících se zastavením listu „Volk“. Musí z vlastních prostředků zaplatit majiteli tiskárny část nákladů za tisk listu.
Marx je ve velké peněžní tísni, nemá peníze na činži, na zaplacení plynu a vody a na vyučování dětí. Engels mu jako vždy poskytuje pomoc. |
| Září — kolem 10. října |
Engels pracuje na Marxovu žádost na stati „Pěchota“ pro „Novou americkou encyklopedii“. Stať vychází v roce 1860 v IX. svazku encyklopedie. |
| 1. září |
U Marxe je na návštěvě maďarský politik, účastník revoluce z let 1848—1849 Bertalan Szemere a informuje ho o Kossuthově jednání s Ludvíkem Napoleonem na začátku války v Itálii. |
| 5. září |
Marx píše článek „Průmysl a obchod“, v němž na základě oficiálních statistických údajů stanoví některé zákonitosti cyklického vývoje kapitalistické výroby. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 23. září. Marx píše článek „Kossuth a Ludvík Napoleon“, v němž na základě Szemerových informací odhaluje pokusy bonapartistických kruhů využít pro své cíle národního hnutí potlačených národů. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 24. září a zkráceně v londýnském listu „Free Press“, v augsburské „Allgemeine Zeitung“ a ve „Weser-Zeitung“ [„Veserské noviny“]. |
| Mezi 8. a 20. zářím |
Engels cestuje po Skotsku se svými rodiči, kteří přijeli z Německa. |
| Kolem 10. — konec září |
Marx se dovídá o dopise, který dostal 8. září Liebknecht od Blinda a v němž Blind kategoricky popírá svou účast na obviněních proti Vogtovi. Společně s Liebknechtem navštívil Marx odpovědného redaktora londýnského listu „Free Press“ Colleta, který potvrzuje, že Blind je autorem anonymního článku „Velkokníže Konstantin, příští uherský král“, jenž byl 27. května uveřejněn ve „Free Press“ a jehož obsah se v podstatě shoduje s obsahem později publikovaného letáku „Výstraha“. |
| 13.— 30. září |
Marx píše sérii článků nazvaných „Nová čínská válka“, odhaluje v nich jednání anglických a francouzských kolonizátorů a drtivě kritizuje dobyvačnou kolonizátorskou politiku Palmerstonovy vlády. Články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 27. září a 1., 10. a 18. října. |
| 17. září |
Marx dostává od sazeče Augusta Vögela, který pracuje v Hollingerově tiskárně, písemné prohlášení, v němž Vögele dosvědčuje, že leták „Výstraha“ byl napsán Blindovým rukopisem a že Hollinger sám mu uvedl Blinda jako autora letáku. |
| Říjen — listopad |
Marx přikládá velký význam rozšíření svého ekonomického učení mezi proletáři, a proto přednáší skupině dělníků o politické ekonomii. |
| 18. října |
Marx píše článek „Volební korupce v Anglii“, který ukazuje v pravém světle politické zřízení buržoazně aristokratické Anglie. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 4. listopadu. |
| 19. října |
Marx vyhovuje žádosti redaktora augsburské „Allgemeine Zeitung“ Orgese, aby mu byly zaslány důkazy potvrzující, že autorem letáku „Výstraha“ je Blind. Posílá mu dopis a písemné prohlášení sazeče Vögela ze 17. září, aby mohl tyto dokumenty předložit soudu při Vogtově procesu proti listu. Marxův dopis i Vögelovo prohlášení jsou v augsburské „Allgemeine Zeitung“ otištěny 27. října. |
| 20. října |
Marx píše článek „Radikální stanovisko k míru“, kde kriticky hodnotí podmínky mírové smlouvy mezi Francií, Sardinií a Rakouskem; uzavření této smlouvy se projednává v Curychu v říjnu až listopadu 1859; článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 8. listopadu. |
| Listopad |
Engels studuje gótský jazyk a chce se zdokonalit také ve staronorštině a v anglosaštině. |
| 7. listopadu |
Marx posílá do hamburských novin „Die Reform“ [„Reforma“] a do augsburské „Allgemeine Zeitung“ ostré prohlášení proti redaktorovi hamburského listu „Der Freischütz“ [„Čarostřelec“], Eduardu Meyenovi, který bezdůvodně tvrdil, že Blind není autorem letáku „Výstraha“, a obvinil Marxe, že chce Blinda pomlouvat. Na konci svého prohlášení vyzývá Marx Blinda, aby se přiznal k autorství a pomohl tak odhalit Vogtovy styky s Napoleonem III. Marxovo prohlášení je uveřejnčno v příloze k 139. číslu listu „Reform“ z 19. listopadu pod názvem „K procesu Karla Vogta proti augsburské ‚Allgemeine Zeitungʻ“. Augsburská „Allgemeine Zeitung“ toto Marxovo prohlášení neotiskne. |
| 10. listopadu |
Engels se účastní slavnosti ke stému výročí narození Friedricha Schillera. |
| 15. listopadu |
Protože Blind veřejně popírá, že by byl autorem letáku „Výstraha“, posílá Marx do augsburské „Allgemeine Zeitung“ prohlášení, v němž na základě nezvratných fakt znovu dokazuje Blindovo autorství. Marxovo prohlášení je otištěno v příloze k 325. číslu augsburské „Allgemeine Zeitung“ z 21. listopadu.
Marx píše článek „Potíže v Německu“ a konstatuje v něm, že se zostřily rozpory mezi Rakouskem a Pruskem; článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 2. prosince. |
| 17. listopadu |
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o suezské otázce. Článek není otištěn. |
| Polovina listopadu |
Marx píše článek „Obchod s Čínou“, v němž na příkladu Číny dokazuje, jak kořistnicky se chovají evropští kolonizátoři k asijským zemím; upozorňuje, že obchod evropských mocností s Čínou se nemůže příznivě rozvíjet, protože Čína je hospodářsky zaostalá. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 3. prosince. |
| 25. listopadu |
Marx píše článek „Panika z invaze v Anglii“ o reakci anglického veřejného mínění na hrozící francouzskou invazi na Britské ostrovy. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 9. prosince. |
Kolem 10. prosince 1859
—začátek února 1860 |
Engels píše tři články, v nichž osvětluje průběh dobyvačné války Španělska v Maroku, která začala v listopadu 1859; dva články — „Průběh války s Maury“ a „Válka s Maury“ — vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 19. ledna a 8. února jako úvodníky; třetí článek s názvem „Válka s Maury“ je otištěn 17. března. |
| Kolem 12. prosince |
Engels sděluje v dopise Marxovi, že studuje Darwinovu práci „O vzniku druhů“; knihu vysoce hodnotí a poznamenává, že Darwin úspěšně dokázal historický vývoj v přírodě a zasadil tím zdrcující ránu teologii. |
| 13. prosince |
Marx píše Engelsovi, že v Rusku je sociální vývoj rychlejší než v ostatní Evropě, a uvádí, že na jedné straně je tu hnutí rolnictva proti šlechtě a na druhé straně konstituční hnutí šlechty proti carovi. |
Kanec padesátých—
začátek šedesátých let
|
Engels studuje knihu anglického ekonoma Doubledaye „Dějiny anglických financí, finančního systému a statistiky“ a pořizujc si z ní obšírné výpisky. |