Důležité britské dokumenty

Karel Marx

Důležité britské dokumenty

Londýn 30. dubna 1858

Britská vláda vydala nedávno několik statistických dokumentů — zprávy ministcrstva obchodu za první čtvrtletí roku 1858, statistické údaje o pauperismu za leden 1857 a 1858 a konečně pololetní zprávy továrních inspektorů^{^[380]}. Zprávy ministerstva obchodu ukazuji, jak se dalo očekávat, značný pokles vývozu i dovozu v prvních třech měsících roku 1858 ve srovnání se stejným čtvrtletím předcházejícího roku. Celková deklarovaná hodnota veškerého vyvezeného zboží, která v prvním čtvrtletí roku 1857 činila 28 827 493 liber št., klesla v prvních třech měsících tohoto roku na 28 510 290 liber št. takže celkový pokles britského vývozu lze odhadnout asi na 19 %. Tabulka hodnot hlavních dovozních položek, které jsou udány jen do konec února, ukazuje ve srovnání s prvními dvěma měsíci roku 1857 pokles ze 14 694 806 liber št. na 10 117 920 liber št., takže pokles dovozu je ještě výraznější než pokles vývozu. Srovnání o stavu vývozu ze Spojeného království do Spojených států v prvních třech měsících roku 1857 a 1858 si lze učinit z tohoto výňatku:

Vývoz ze Spojeného království do Spojených států

	Možství		Deklarovaná hodnota (v librách št.)
	1857	1858	1857	1858
Pivo a ale^{^[a]} (v barelech)	9 504	6 581	40 893	29 269
Uhlí a uhelný mour (v tunách)	19 972	44 299	11 975	24 818
Bavlněné tkaniny (v yardech)	61 198 140	35 371 538	1 128 453	618 540
Železářské a nožířské výrobky (v cwt.^{^[b]})	44 096	14 623	301 275	104 668
Lněné tkaniny (v yardech)	18 373 022	8 757 750	527 076	265 536
Surové železo (v tunách)	10 172	6 569	39 927	20 344
Tyčové železo (v tunách)	70 877	6 417	610 124	54 602
Železná litina (v tunách)	207	2 362	659	14 475
Kujné železo všeho druhu	12 578	2 097	151 602	29 218
Surová ocel	3 607	1 118	128 178	43 666
Měď (v centech)	11 075	1 954	69 286	10 595
Olovo (v tunách)	941	60	21 793	1 324
Semenný olej (v galonech)	400 200	42 790	62 576	5 768
Sůl (v tunách)	66 022	35 205	33 169	16 990
Hedvábné výrobky (v librách)	66 973	22 920	82 280	25 212
Vlněné tkaniny, sukno (v kusech^{^[c]})	106 519	30 624	351 911	110 096
Vlněné tkaniny, smíšené (v yardech)	9 030 643	6 368 551	401 249	232 202
Látky z česané příze (v kusech)	212 763	80 601	249 013	106 913
Kameninové a porcelánové zboží	—	—	155 700	70 998
Galanterie a módní zboží	—	—	614 825	288 752
Cínový plech	—	—	273 409	105 847

Až na několik nepatrných výjimek vykazuje tento seznam všeobecný a silný pokles; překvapuje nás však, že ve většině případů pokles hodnoty vývozu sotva odpovídá snížení množství vyvezeného zboží. V tomto ohledu byly Spojené státy daleko lepším trhem než jiné země, odkud Britové obdrželi za větší množství menší hodnotu. Tak například v roce 1858 vyvezli do Holandska 277 342 liber vlny proti 254 593 librám v roce 1857; ale v prvním případě obdrželi jen 24 949 liber št., kdežto v druhém 25 563 liber št.; a za 1 505 621 liber, které vyvezli do Francie v roce 1858, obdrželi jen 103 235 liber št., kdežto v roce 1857 za menší množství vyvezeného zboží — 1 445 322 liber, obdrželi 108 412 liber št. Mimoto, srovnáme-Ii zprávy za celé první čtvrtletí roku 1858 se zprávami za březen, zjistíme, že britský vývoz do Spojených států se dostává na dřívější úroveň. Tak vývoz látek z česaně příze v březnu roku 1858 klesl ve srovnání s březnem roku 1857 ze 66 617 liber št. jen na 54 346 liber št., zatímco za celé čtvrtletí klesl ze 249 013 liber št. na 106 913 liber št. Jediná země, která je výjimkou ze všeobecného pravidla a místo poklesu vykazuje značný vzrůst poptávky po britském průmyslovém zboží, je ovšem Indie, jak je to vidět z následujících cifer;

	Možství		Deklarovaná hodnota (v librách št.)
	1857	1858	1857	1858
Pivo a ale (v barelech)	24 817	51 913	77 845	29 269
Bavlněné tkaniny (v yardech)	120 092 475	151 463 533	1 385 888	1 787 943
Železářské a nožířské výrobky (v cwt.)	10 642	16 776	42 849	67 287
Bavlněná příze (v yardech)	5 145 044	10 609 434	276 469	531 567
Tyčové železo (v tunách)	20 674	26 266	191 528	217 539
Měď, listy a pruty (v cwt.)	18 503	23 313	115 927	132 156
Vlněné tkaniny, sukno	12 123	19 571	63 846	90 584
Kameninové a porcelánové zboží	—	—	9 989	19 631
Galanterie a módní zboží	—	—	21 350	31 427
Parní stroje	—	—	31 408	36 019

Vzrůst britského vývozu do Indie lze v některých položkách, jako například ve vlněných tkaninách, vysvětlit válečnou poptávkou. Všeobecně je však třeba hledat příčiny tohoto zvýšení jinde. Podstata je, že povstání úplně uzavřelo na několik měsíců indický trh, čímž se stalo, že zboží, které bylo na trhu, se spotřebovalo, a tak vzniklo vakuum, které bylo nyní opět zaplněno. Pokud jde o Austrálii, i zde zprávy ukazují značný vzrůst vývozu některého britského zboží, ale dopisy ze Sydney a Melbourne nenechávají žádné pochybnosti o tom, že zásilky zboží do Austrálie mají čistě spekulativní charakter, neboť toto zboží se nebude prodvat z deklarovarou hodnotu, nýbrž s velkou srážkou.

Statistické údaje o pauperech v Anglii a Walesu, kteří obdrželi oficiální podporu v pátém lednovém týdnu roku 1857 a 1858, ukazují, že v roce 1857 jich bylo 920 608 a v roce 1858 jejich počet vzrostl na 976 773, což představuje celkový vzrůst o 6,10 %. Avšak v severním vnitrozemí, na severozápadě a v Yorkshiru, tj. v průmyslových oblastech, vzrostlo procento pauperů o 20,52 %, 44,87 % a 23,13 %. Mimoto je nutné mít na zřeteli, že velmi značná část dělnické třídy raději úporně hladoví, než by šla do pracovních domů. Následující výňatek z oficiálních zpráv je pozoruhodný, protože dokazuje, jak malé procento, dokonce i v Anglii, činí z celkového počtu obyvatel skuteční tovární dělníci:

Průmyslová statistika

			Procento osob ve věku nad 20 let zaměstnaných v:
Oblast		Počet osob ve věku nad 20 let	řemesle, obchodě a domácích službách	zeměděl- ství	továr- nách	uhelných a rudných dolech
1.	Hlavní město	1 394 963	47,6	1,1	6,0	3,5
2.	Jihovýchod	887 134	30,7	20,8	2,5	2,4
3.	Jižní vnitrozemí	660 775	28,8	25,4	7,1	2,4
4.	Východ	603 720	27,4	6,5	4,0	2,3
5.	Jihozápad	978 025	28,6	23,3	4,6	5,6
6.	Západní vnitrozemí	1 160 387	29,1	15,5	5,2	12,6
7.	Severní vnitrozemí	654 679	31,8	21,7	6,4	5,3
8.	Severozápad	1 351 830	29,8	8,3	21,5	5,4
9.	Yorkshire	961 945	25,2	14,3	17,5	7,3
10.	Sever	521 460	27,7	16,1	4,2	12,4
11.	Wales	641 680	21,8	25,7	2,5	12,4
—————————————————————————————————
	Anglie a Wales	9 816 597	31,0	16,1	8,4	6,3

Zprávy továrních inspektorů obsahují údaje jen do konce října 1857 a nejsou tak zajímavé jako obvykle, neboť, jak inspektoři jednomyslně prohlašují, uzavírání továren, omezování pracovní doby, četné bankroty továrníků a všeobecná obchodní deprese začaly právě v době, kdy sestavovali své zprávy, a proto nemohli shromáždit takové spolehlivé informace, na jejichž základě dříve mohli připravit zprávu o počtu nových továren, továren, které rozšířily svůj strojový park, a továren, které přestaly pracovat. Průmyslovou statistiku, z níž je vidět účinky krize, je tudíž nutné hledat v jejich dalších zprávách. To jediné, co je v nynější zprávě nové, jsou některá odhalení, jak se zachází s dětmi a mladými lidmi v tiskárnách kartounu. Britské zákonodárství rozšířilo svou kontrolu z textilních továren také na tiskárny kartounu teprve v roce 1845. Zákon o tiskárnách kartounu opakuje do všech podrobností ustanovení továrních zákonů o pravomoci inspektorů, o tom, jak se má jednat s porušovateli zákona, a o různých potížích, které mohou vzniknout při jeho uplatňování. Jako v továrnách, tak i v tiskárnách kartounu stanoví zákon povinnost registrovat zaměstnance, provádět lékařské prohlídky mladistvých zaměstnanců, dřív než jsou trvale přijati do zaměstnání, a podle veřejných hodin zajišťovat řádné dodržování začátku a koňce pracovního dne. Zákon také přebírá z továrních zákonů nomenklaturu, podle níž se dělníci rozdělují do kategorií, ale značně se od těchto zákonů liší v definici, které osoby mají tvořit tu kterou kategorii, a tím i v rozsahu, v němž se poskytuje ochrana ve formě zkrácení pracovní doby.

Tovární zákony rozlišují tyto tři kategorie: 1) osoby mužského pohlaví nad 18 let, jejichž pracovní doba není omezená; 2) osoby mužského pohlaví od 13 do 18 let a osoby ženského pohlaví nad 13 let, jejichž pracovní doba je omezena; 3) děti od 8 do 13 let, jejichž pracovní doba je omezena a které jsou povinny denně navštěvovat školu.

V tiskárnách kartounů tomu odpovídají tyto kategorie: 1) osoby mužského pohlaví nad 13 let, jejichž pracovní doba není omezena; 2) osoby ženského pohlaví nad 13 let, jejichž pracovní doba je omezena; 3) děti obou pohlaví od 8 do 13 let, jejichž pracovní doba je omezena a které jsou povinny občas navštěvovat školu. Zákon o tiskárnách kartounu se značně liší od továrních zákonů, neboť neobsahuje žádné ustanovení v těchto bodech: stanovení přestávek na jídlo, sobotní volno^{^[381]}, zastavení práce o Štědrém dnu a na Velký pátek, občasné polodenní volno, ochranné hrazení kolem nebezpečných strojů, hlášení nehod a odškodné zraněným osobám, občasné vybílení pracovních místností. Pracovní doba v továrnách je nyní přizpůsobena obvyklé pracovní době kvalifikovaných i ostatních dělníků, tj. od 6 hodin ráno do 6 hodin večer s přestávkou půldruhé hodiny na jídlo. Pracovní dobu v tiskárnách kartounu lze prakticky považovat za neomezenou, přestože ji zákon omezuje. Jediné ustanovení o omezení prácovní doby obsahuje paragraf 22 zákona o tiskárnách kartounu (schváleného 8. a 9. roku vlády královny Viktorie, článek 29), který stanoví, že žádné dítě od 8 do 13 let a žádná žena nemá pracovat v noci, přičemž nocí se rozumí doba od 10 hodin večer do 6 hodin ráno příštího dne. Osmileté děti tedy podle zákona mohou být, a také jsou zaměstnávány prací, která je v mnoha ohledech obdobná s prací tovární, většinou v místnostech s vyčerpávající teplotou, bez přestávky na odpočinek nebo občerstvení, od 6 hodin ráno do 10 hodin večer; chlapec, když dosáhne třinácti let, může být podle zákona, a často také je, zaměstnáván ve dne v noci, libovolný počet hodin, bez jakéhokoli omezeni. Školní docházka dětí zaměstnaných v tiskárnách kartounu je upravena takto; každé dítě musí před nástupem do zaměstnání v tiskárně navštěvovat školu nejméně třicet dnů a ne méně než 150 hodin během šesti měsíců bezprostředně předcházejících prvnímu dni zaměstnání, a po dobu zaměstnání v tiskárně rovněž třicet dnů a 150 hodin v každém dalším období šesti měsíců. Do školy musí dítě jít mezi 8 hodinami ráno a 6 hodinami večer. Návštěva kratší než dvě a půl hodiny nebo delší než pět hodin téhož dne se do zmíněných 150 hodin nezapočítává. Lidumilnost majitelů tiskáren kartounu se projevuje především v tom, jak tyto předpisy dodržují. Jednou jde dítě do školy na počet hodin stanovený zákonem v tu denní dobu, jindy zas v jinou denní dobu, ale nikdy pravidelně; například jeden den sedí dítě ve škole od 8 do 11 hodin dopoledne, jiný den od 1 do 4 hodin odpoledne, načež se dítě ve škole neobjeví třeba několik drtí a potom přijde do školy od 3 do 6 hodin odpoledne; nebo třeba navštěvuje školu tři či čtyři dny za sebou nebo celý týden, ale potom se ve škole neukáže tři týdny nebo měsíc a to zase půjde do školy v ten den a v tu hodinu, kdy se zaměstnavateli uráčí je pustit. Tak se dítě honí ze školy do práce a z práce do školy, dokud pohádka o 150 hodinách školní docházky neskončí.

Napsal K. Marx 30. dubna 1858
Otištěno v „New-York Daily Tribune“,
čis. 5329 z 20. května 1858

Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — anglické světlé pivo. (Pozn. čes. red.)

b — cwt. — anglický cent = 50,8 kg. (Pozn. čes. red.)

c — kus (piece) je ne zcela přesné označení délky; někdy 1 yard, u některých látek kolem 10 yardů. (Pozn. čes. red.)

380 „Reports of the Inspectors of Factories to Her Majestyʼs Principal Secretary of State for the Home Department, For the Half Year ending 3lst October 1857“ [„Zprávy továrních inspektorů ministrovi vnitra Jejího Veličenstva za pololetí do 31. října 1857“].

381 Sobotní volno — anglická dělnická třída dlouho bojovala za polodenní pracovní dobu v sobotu.