Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Výboru Sociálně demokratické dělnické strany[144]
{298} Londýn 2. srpna 1870
Přátelé,
především dík za obsažnou zprávu o dělnické straně v Německu! Ihned jsem ji sdělil generální radě.
Požadovanou práci o poměrech v pozemkovém vlastnictví v Německu jsem musel pro naprostý nedostatek času zatím odložit.[145]
Provolání, které vzešlo z brunšvického mítinku (ze 16. července 1870[a]) jsem - jak jste už asi zjistili z manifestu generální rady, který jsem Vám poslal minulý týden - na některých místech začlenil do tohoto manifestu[b]...
Generální rada nemůže podle § 3 stanov[146] odsunout termín kongresu. Vzala by však za nynějších mimořádných okolností na sebe odpovědnost za takový krok, kdyby jí přitom sekce poskytly potřebnou podporu. Bylo by proto žádoucí, aby nám v tomto smyslu oficiálně došel z Německa zdůvodněný návrh.
Zkráceně otištěno v knize
W. Bracke, "Der Braunschweiger
Ausschuss der sozialdemokratischen
Arbeiter-Partei in Lötzen und
vor dem Gericht", Brunšvik 1872Podle textu
otištěného v knize W. Bracka
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a U Bracka mylně: 24. července. (Pozn. red.)
b Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
144 Když vypukla prusko-francouzská válka, usnesla se generální rada na zasedání 2. srpna 1870 odložit termín řádného kongresu a požádat jednotlivé sekce Internacionály o souhlas s tímto rozhodnutím. Kongres měl být původně svolán na 5. září 1870 do Mohuče (o jeho programu viz Marx-Engels, Spisy 16, zde). Marx se proto jako dopisující tajemník generální rady pro Německo obrátil v dopise na výbor Sociálnědemokratické dělnické strany, který ve svém usnesení vyjádřil plný souhlas s návrhem generální rady na odložení kongresu.
Marxův dopis se dochoval v neúplné podobě, jak byl otištěn v knize W. Bracka "Der Braunschweiger Ausschuss der sozialdemokratischen Arbeiter-Partei in Lötzen und vor dem Gericht" ["Brunšvický výbor sociálně demokratické dělnické strany v Lötzenu a před soudem"], Brunšvik 1872, str. 154.
145 Vůdcové Sociálně demokratické dělnické strany Německa požádali Marxe, aby vyložil zásady, jimiž se má sociální demokracie řídit ve své politice vůči německému rolnictvu, a dále aby objasnil, zda je v německých podmínkách možné uplatnit usnesení basilejského kongresu Mezinárodního dělnického sdružení (6.-11. září 1869) o pozemkovém vlastnictví. Tato prosba byla obsažena zejména v dopise Leonharda Bonhorsta Marxovi z 25. září 1869. Marx se snažil pomoci vedení Sociálně demokratické dělnické strany, aby zaujalo v rolnické otázce správný postoj, a proto se chystal, že Bonhorstovi podrobně odpoví. Byl však tak zaneprázdněn záležitostmi Internacionály, že svůj úmysl nemohl uskutečnit. Odpovídající vysvětlení této otázky podal Engels v předmluvě k druhému německému vydání svého díla "Německá selská válka", kterou napsal v únoru 1870 (viz Marx-Engels, Spisy 16) a v dodatku k této předmluvě napsaném roku 1874 pro třetí německé vydání knihy (viz Marx-Engels, Spisy, sv. 18, čes. vyd. 1965).
146 Viz Marx-Engels, Spisy 16, zde.