Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Prozatímní stanovy sdružení[13]
Vzhledem k tomu,
že osvobození dělnické třídy musí být jen dílem dělnické třídy samé; že boj za osvobození dělnické třídy není boj za třídní výsady a monopoly, nýbrž boj za rovná práva a povinnosti a za odstranění jakéhokoli třídního panství;
že ekonomické porobení dělníka monopolním vlastníkem pracovních prostředků, tj. životních zdrojů, je základem poroby ve všech jejích formách, veškeré sociální bídy, duševní degradace a politické závislosti;
že ekonomické osvobození dělnické třídy je tedy oním velikým cílem, jemuž je třeba podřídit každé politické hnutí jako prostředek;
že dosud všechno úsilí o dosažení tohoto velkého cíle končilo nezdarem pro nedostatek solidarity mezi dělníky různých pracovních odvětví v každé zemi a protože neexistoval bratrský svazek mezi dělnickou třídou v různých zemích;
že osvobození práce není otázka ani místní, ani národní, nýbrž sociální, týká se všech zemí, kde existuje moderní společnost, a nelze ji vyřešit bez praktické i teoretické spolupráce nejvyspělejších zemí;
že nynější oživení hnutí dělnické třídy v průmyslově nejvyspělejších evropských zemích probouzí sice nové naděje, ale je zároveň i vážnou výstrahou před opakováním starých chyb a vyžaduje, aby se dosud odtržená hnutí neprodleně spojila;
z těchto důvodů učinili podepsaní členové výboru, zmocnění k tomu usnesením veřejného shromáždění, jež se konalo 28. září 1864 v St. Martin's Hallu v Londýně, nezbytné kroky k založení Mezinárodního dělnického sdružení.
Prohlašují, že toto Mezinárodní sdružení i všechny spolky a jednotlivci, kteří do něho vstupují, uznávají pravdu, spravedlnost a mravnost za základ vzájemných vztahů a jednání vůči všem lidem bez rozdílu barvy pleti, vyznání či národnosti.
Považují za povinnost každého člověka požadovat práva člověka a občana nejen pro sebe, ale pro každého, kdo koná své povinnosti. Není práv bez povinností, není povinností bez práv.[14]
V tomto duchu sestavili tyto prozatímní stanovy Mezinárodního sdružení:
1. Sdružení bylo založeno jako středisko styku a spolupráce mezi dělnickými spolky existujícími v různých zemích, které směřují k témuž cíli, totiž k ochraně, rozvoji a úplnému osvobození dělnické třídy.
2. Název spolku: "Mezinárodní dělnické sdružení".
3. V roce 1865 se sejde v Belgii všeobecný dělnický kongres, na němž se shromáždí zástupci těch dělnických spolků, které se do té doby připojí k Mezinárodnímu sdružení. Úkolem kongresu bude proklamovat před tváří Evropy společné snahy dělnické třídy, schválit definitivní stanovy Mezinárodního sdružení, zvážit opatření nutná k jeho úspěšné činnosti a jmenovat ústřední radu Sdružení.[15] Všeobecný kongres se sejde jednou ročně.
4. Ústřední rada zasedá v Londýně; jejími členy jsou dělníci z různých zemí zastoupených v Mezinárodním sdružení. Z řad svých členů volí rada funkcionáře, jichž je třeba k vyřizování všech záležitostí, a to: předsedu, pokladníka, generálního tajemníka, dopisující tajemníky pro jednotlivé země atd.
5. Na každoročním zasedání všeobecného kongresu podá ústřední rada veřejně zprávu o své činnosti za uplynulý rok. Ústřední rada, kterou bude kongres každoročně jmenovat, má právo kooptovat nové členy. V naléhavém případě může ústřední rada svolat všeobecný kongres před pravidelným každoročním termínem.
6. Ústřední rada je mezinárodní orgán, který udržuje spojení mezi různými sdruženými spolky, tak aby dělníci v jedné zemi byli neustále informováni o hnutí své třídy ve všech ostatních zemích; aby se sociální poměry v různých evropských zemích zkoumaly současně a pod společným vedením; aby otázky všeobecného zájmu, kterými se zabývá jeden spolek, projednaly všechny spolky a aby (v) případech, kdy je zapotřebí ihned podniknout praktické kroky, například v mezinárodních sporech, jednaly členské spolky Sdružení současně a jednotně. Ústřední rada předkládá iniciativně návrhy jednotlivým národním nebo místním spolkům, kdykoli to pokládá za vhodné.
7. Protože úspěch dělnického hnutí v každé zemi může být zajištěn jen silou jednoty a spojení a protože na druhé straně zase účinnost mezinárodní ústřední rady závisí do značné míry na tom, zda bude ve styku s malým počtem národních center dělnických sdružení či s velkým počtem malých a izolovaných místních spolků, musejí členové Mezinárodního sdružení vynaložit všechny síly, aby se izolované dělnické spolky v jejich zemích spojily v národní organizace zastupované ústředními národními orgány. Je ovšem samozřejmé, že uplatnění tohoto článku stanov je závislé na zvláštních zákonech každé země, a nehledě na zákonné překážky nebude se žádnému samostatnému místnímu spolku bránit v přímém styku s ústřední radou v Londýně.
8. Než se sejde první kongres, bude vystupovat výbor zvolený 28. září 1864 jako prozatímní ústřední rada, vynasnaží se navázat spojení mezi dělnickými sdruženími různých zemí, získat členy ve Spojeném království, provést přípravná opatření ke svolání všeobecného kongresu a projednat s národními a místními spolky hlavní otázky, které mají být předloženy kongresu.
9. Každému členu Mezinárodního sdružení při přesídlení ze země do země poskytnou dělníci organizovaní ve Sdružení bratrskou podporu.
10. Dělnické spolky, i když jsou spojeny v trvalý svazek bratrské spolupráce, zachovávají si při vstupu do Mezinárodního sdružení beze změny své existující organizace.
Napsal K. Marx
mezi 21. a 27. říjnem 1864
Otištěno v brožuře "Address and provisional rules
of the Working Men's Intemational Association,
established Semptember 28, 1864, at a public
meeting held at St. Martin's Hall, Long Acre,
London", vydané v Londýně v listopadu 1864Podle textu brožury
Přeloženo z anličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)13 „Prozatímní stanovy Sdružení“ — napsal Marx zároveň s Inaugurální adresou (viz poznámku [1]). Při zpracování stanov přepracoval Marx úplně úvodní část dokumentu předloženého na zasedání prozatímního výboru, jež se konalo 18. září 1864, počet článků stanov snížil ze 40 na 10, pozměnil i sám organizační princip a převzal jen jednotlivá formální hlediska (název organizace, rozhodnutí o svolání kongresu do Bruselu v roce 1865, pomoc členům organizace při změně bydliště apod.).
Text prozatímních stanov sestavený Marxem byl 27. října schválen komisí a 1. listopadu 1864 jednomyslně potvrzen radou. Stanovy vyšly zároveň s Inaugurální adresou anglicky v brožuře „Address and provisional rules of the Working Men‘s International Association...“, vydaně v Londýně v listopadu 1864, a v novinách „Bee-Hive Newspaper“, čís. 161 z 12. listopadu 1864. Když se koncem roku 1864 překládaly prozatímní stanovy do francouzštiny, byly v nich na popud proudhonovského vedení pařížské sekce zkresleny některé formulace, a toho později využily živly nepřátelské Marxovi v boji proti generální radě (viz tento svazek, zde a zde). Nový, opravený francouzský překlad pořídil Charles Longuet pod Marxovým vedením; tento překlad byl spolu s Inaugurální adresou otištěn v brožuře „Manifeste de l‘Association Internationale des Travailleurs suivi du règlement provisoire“, jež vyšla v roce 1866 v Bruselu. Německý překlad vyšel poprvé v časopise „Vorbote“, čís. 4 a 5 z dubna a května 1866. Ženevský kongres schválil text stanov (Všeobecné stanovy) na svém zasedání z 5. září 1866 a doplnil je ustanoveními, která byla schválena na zasedání z 8. září 1866 a nazývala se pak Organizační řád.
„Der Vorbote“ [„Posel“] — měsíčník, oficiální orgán německých sekcí Internacionály ve Švýcarsku; vycházel německy v Ženevě v letech 1866 až 1871; odpovědným redaktorem byl Johann Philipp Becker. Časopis prosazoval vcelku linii Marxe a generální rady, soustavně uveřejňoval dokumenty Internacionály a přinášel informace o činnosti jejích sekcí v různých zemích.
14 Tento i předchozí odstavec, které mají deklarativní ráz, zahrnul Marx do textu úvodní části stanov na naléhání ostatních členů komise; psal o tom v dopise Engelsovi ze 4. listopadu 1864.
15 První kongres Mezinárodního dělnického sdružení, který se měl původně konat v roce 1865 v Bruselu, se konal ve dnech 3.—8. září 1866 v Ženevě. Sekce Internacionály nebyly v roce 1865 ideově ani organizačně dost silné. Marx proto usiloval o odložení kongresu a ústřední rada se na jeho návrh rozhodla svolat místo kongresu uzavřenou předběžnou konferenci do Londýna (viz tento svazek, zde).