Redaktorovi „Peopleʼs Paper“

Karel Marx

Redaktorovi „Peopleʼs Paper“^{^[269]}

Vážený pane!

„Morning Advertiser“ z 3. t. m. uveřejnil níže uvedený článek „Jak se mají psát dějiny (od zahraničního dopisovatele) „ odmítl však uveřejnit mou odpověď tomuto „zahraničnímu dopisovateli“. Byl bych Vám zavázán, kdybyste v „Peopleʼs Paper“ uveřejnil oba články — jak ruský článek, tak mou odpověď.

Váš oddaný

Dr. Karel Marx

Londýn 7. září

„Jak se mají psát dějiny
(Od zahraničního dopisovatele)

Bakunin je ruský agent — Bakunin není ruský agent. Bakunin zemřel v šlisselburské pevnosti na následky neobyčejně surového zacházení — Bakunin nezemřel, je ještě živ. Vzali ho na vojnu a poslali na Kavkaz — nikoli, nevzali ho na vojnu, stále ještě sedív Petropavlovské pevnosti. Takové vzájemně si odporující zprávy se střídavě objevovaly v tisku o Michailu Bäkuninovi.

V naší době, kdy se každá událost dostane hned na veřejnost, lze k pravdě dospět jen tak, že se tvrdí lež. Ale bylo alespoň dokázáno, že Bakunin není placen ruskými vojenskými orgány?

Někteří lidé nevědí, že lidskost činí lidi závislými na sobě navzájem; že když se snažíme vymanit Německo z vlivu, jímž na ně působí Rusko, působíme tím zároveň zpětně i na Rusko a znovu je vháníme do náručí despotismu, a to do té doby, než bude samo zranitelné revolucí. Bylo by marné pokoušet se tyto lidi přesvědčovat, že Bakunin je jeden z nejčistších a nejušlechtilejších představitelů pokrokového kosmopolitismu.

‚Pomlouvejte, pomlouvejte,‘ praví francouzské přísloví, ‚z pomluvy vždycky něco zbude.‘ Pomluvy o Bakuninovi, podporované v roce 1848 jedním z jeho přátel, šíří v roce 1853 znovu neznámá osoba.

‚Zrádce pochází vždy z vlastního tábora,‘ praví jiné přísloví, ‚a lépe je mít co dělat s chytrým nepřítelem než s hloupým přítelem.‘ Úkolu pomlouvat Bakunina se neujaly konzervativní iisty, tohoto úkolu se ujal list přáte]ský.

Lidé, kteri mohou treba jen na chvli zapomenout, jako zapomněl pan Marx, že Bakunin není z téhož těsta jako policejní špiclové, mají zřejmě málo vyvinuté revoluční cítění. Proč alespoň neudělal to, co obvykle dělají anglické listy, proč vlastně neuveřejnil onen dopis polského emigranta obsahující obvinění proti Bakuninovi? Byl by si ušetřil to, že je teď jeho jméno spojováno s křivým nařčením.„

O zahraničním dopisovateli ze sobotního čísla „Morning Advertiser“

„Lépe je mít co dělat s chytrým nepřítelem než s hloupým přítelem.“ Svatá pravda.

Což není „hloupým přítelem“ ten, kdo se diví jako nějakému objevu tomu, že polemika předpokládá vzájemně si odporující názory a že historická pravda se dá vyloupnout ze vzájemně si odporujících tvrzení?

Což není „hloupým přítelem“ ten, kdo považuje za nutné hledat v roce 1853 chyby na vysvětlení, které sám Bakunin v roce 1848 považoval za dostatečné; kdo „znovu vhání Rusko do náručí despotismu“, z něhož se Rusko nikdy nevyprostilo, a kdo nazývá otřepané latinské přísloví příslovím francouzským?

Což není „hloupým přítelem“ ten, kdo tvrdí, že list, který uveřejnil sdělení svého zahraničního dopisovatele bez jakéhokoli redakčního hodnocení, se s tímto sdělením „ztotožňuje“?

Což není „hloupým přítelem“ ten, kdo uvádí „konzervativní listy“ jako vzor „revolučního cítění“, jež ve chvíli nejvyššího napětí vynalezlo bis des suspects^{^[a]} a podezíralo i takové lidi jako Dantona, Camilla Desmoulinse a Anacharsise Clootse, že jsou z „těsta“ zrádců, kdo si troufá napadat Bakuninovým jménem třetí osobu, ale netroufá si vystoupit na jeho ochranu pod svým vlastním jménem?

V zaveru mi dovolte, abych milovníku otřepaných přísloví oznámil, že tímto končím polemiku s ním a s podobnými Bakuninovými přáteli.

Londýn 4. září 1853

Karel Marx

Otištěno v „The Peopleʼs Paper“,
čís. 71 z 10. září 1853

Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — zákony o podezřelých. (Pozn. red.)

269 Toto prohlášení redakci „Peopleʼs Paper“ napsal Marx, když 3. září 1853 vyšla v „Morning Advertiser“ anonymní Golovinova noticka „Jak se mají psát dějiny“, která byla odpovědí na Marxův dopis redaktorovi „Morning Advertiser“ z 30. srpna 1853 (viz zde) a obsahovala další útoky proti Marxovi a „Neue Rheinische Zeitung“. Ještě než tato noticka vyšla, otiskl „Morning Advertiser“ 31. srpna 1853 dopis Arnolda Ruga, v němž otevřeně obviňoval Marxe a „Neue Rheinische Zeitung“, že úmyslně šířili falešné informace hanobící Bakunina. Marx vyvracel Golovinova tvrzení a zároveň odhaloval pomlouvačné výmysly Rugovy. Okolnosti, za nichž bylo toto prohlášení napsáno, jsou vyloženy v Marxově dopisu Engelsovi z 3. září 1853 (v originále je dopis omylem datován 2. září). Tento dopis obsahuje také původní variantu odpovědi autorovi noticky „Jak se mají psát dějiny“.

Karel Marx

Redaktorovi „Peopleʼs Paper“[269]

Redaktorovi „Peopleʼs Paper“^{^[269]}