Marxistický internetový archiv - Česká sekceK. Marx, B. Engels
{266} Ženevskému mítinku k uctění 50. výročí polské revoluce z roku 1830[194]
Občané!
Po prvním dělení Polska opouštějí Poláci svou vlast a plaví se přes Atlantik, aby hájili rodící se velkou americkou republiku. Kościuszko bojuje po Washingtonově boku. V roce 1794, když Francouzská revoluce stěží čelí silám koalice, slavné polské povstání odvrací hrozící nebezpečí. Polsko ztrácí svou samostatnost, ale revoluce je zachráněna. Přemožení Poláci vstupují do armády "sansculotů" a pomáhají jim bořit feudální Evropu. Konečně v roce 1830, když car Mikuláš a pruský král[a] chtějí uskutečnit své plány a novým přepadením Francie obnovit legitimistickou monarchii, zkříží jim cestu polská revoluce, které dnes vzpomínáte. ,,Ve Varšavě zavládl pořádek."
Volání "Ať žije Polsko!", které se tehdy neslo celou západní Evropou, nebylo jen výrazem sympatií a obdivu k vlasteneckým bojovníkům, potlačeným brutální silou - tímto voláním se vyjadřoval pozdrav národu, jehož všechna povstání - pro něj tak osudná - vždy zadržela nástup kontrarevoluce, národu, jehož nejlepší synové nikdy nezanechali odboje a bojovali všude pod praporem lidových revolucí. Na druhé straně však dělení Polska posílilo {267) Svatou alianci, tuto masku carské hegemonie nad všemi evropskými vládami. A tak zvolání "Ať žije Polsko!" vlastně znamenalo: Pryč se Svatou aliancí, pryč s vojenským despotismem Ruska, Pruska a Rakouska, pryč s mongolskou nadvládou nad moderní společností.
Od roku 1830, kdy buržoazie ve Francii a v Belgii víceméně vzala moc do svých rukou, začalo se rozvíjet proletářské hnutí. Od roku 1840 byly už majetné třídy v Anglii nuceny sahat k ozbrojené moci, aby mohly čelit chartistické straně, této první bojové organizaci dělnické třídy. A tu propukla v roce 1846 na posledním kousku svobodného Polska, v Krakově, první politická revoluce, která vytyčila socialistické požadavky.[195] Od této chvíle ztrácí Polsko všechny iluzorní sympatie blahobytné Evropy.
V roce 1847 se v Londýně tajně schází první mezinárodní kongres proletariátu[196] a vydává "Komunistický manifest", který končí novým revolučním heslem: "Proletáři všech zemí, spojte se!" Polsko mělo na sjezdu své zástupce a na veřejném mítinku v Bruselu se k rezoluci sjezdu připojil slavný Lelewel a jeho stoupenci.
V letech 1848 a 1849 byly německé, rumunské, maďarské a italské revoluční armády plné Poláků, kteří se vyznamenali jako vojáci i jako velitelé. Třebaže socialistické proudy této epochy byly utopeny v krvi červnových dnů, přece revoluce z roku 1848 - na to nesmíme zapomínat - zachvátila svým plamenem téměř celou Evropu, na čas ji spojila v jeden tábor a připravila tak půdu pro Mezinárodní dělnické sdružení. Polské povstání z roku 1863 tím, že dalo podnět ke společnému protestu francouzských a anglických dělníků proti mezinárodním intrikám jejich vlád, se stalo výchozím bodem Internacionály, jež byla založena za účasti polských emigrantů. A konečně mezi polskými emigranty našla své opravdové obránce Pařížská komuna, a po jejím pádu stačilo být Polákem, aby vojenské soudy ve Versailles vynesly ortel - zastřelit.
Poláci za hranicemi své země sehráli tedy významnou úlohu v boji za osvobození proletariátu - byli jeho předními mezinárodními bojovníky.
Dnes, kdy tento boj probíhá přímo v polském národě, nechť je mu nápomocna propaganda, revoluční tisk, nechť se spojí se {268) snahami našich ruských bratří; pak bude o důvod víc znovu provolat dávné heslo: "Ať žije Polsko!"
S bratrským pozdravem
Londýn 27. listopadu 1880
Podepsáni: Karel Marx, Bedřich Engels,
Paul Lafargue, F. Lessner,
bývalí členové generální rady
Mezinárodního dělnického sdružení
Otištěno v brožuře "Sprawozdanie
z międzynarodowego zebrania zwolanego
w 50-letnią rocznice listopadowego
powstanią", Ženeva 1881Podle textu brožury
Přeloženo z polštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a - tj. Bedřich Vilém III. (Pozn. red.)
194 Tento Marxův a Engelsův otevřený dopis, který podepsal také Paul Lafargue a Friedrich Lessner, byl čten 29. listopadu 1880 v Ženevě na mítinku k uctění polského povstání z roku 1830. Mítink, který organizovala redakce polského časopisu "Równošć" ["Rovnost"] a jehož se zúčastnilo na 500 socialistů - Poláků, Rusů, Němců, Francouzů, Italů a Švýcarů, proběhl ve znamení mezinárodní solidarity a společných cílů a úkolů pracujících všech zemí v jejich boji proti kapitálu.
195 V únoru 1846 se na polském území chystalo povstání, jehož cílem bylo národní osvobození Polska. Hlavními iniciátory povstání byli polští revoluční demokraté (Edward Dembowski aj). Avšak šlechtické živly povstání zradily a vůdce povstání pozatýkala pruská policie; tím bylo všeobecné povstání zmařeno a došlo jen k jednotlivým revolučním výbuchům. Pouze v Krakově, který byl od roku 1815 podřízen společné kontrole Rakouska, Ruska a Pruska, se povstalcům podařilo 22. února zvítězit a vytvořit národní vládu, která vydala manifest o zrušení feudálních břemen.
Program, který ve dnech krakovského povstání sestavil Dembowski a v němž se odrážely zájmy rolnictva a nižších vrstev městského obyvatelstva, obsahoval požadavky revolučních demokratů a utopických socialistů (přidělení půdy bezzemkům, zásadní zlepšení situace dělníků zřízením národních neboli "společenských" dílen). Krakovské povstání bylo potlačeno v březnu 1846. V listopadu 1846 podepsaly Rakousko, Prusko a Rusko dohodu o připojení Krakova k rakouské říši.
196 Roku 1847 se konaly dva sjezdy Svazu komunistů. Zde se míní druhý sjezd, který se konal od 29. listopadu do 8. prosince 1847 v Londýně a na kterém byli Marx a Engels pověřeni, aby vypracovali program Svazu komunistů - "Manifest Komunistické strany" (viz Marx-Engels, Spisy 4, str. 423-462).