Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
*Recenze o prvním dílu Marxova "Kapitálu" pro "Düsseldorfer Zeitung"[191]
Karel Marx, Kapitál. Kritika politické ekonomie, dil I,
Hamburk, Meissner 1867[a]Tato kniha mnohého čtenáře značně zklame. Už léta se z jistých kruhů připomínalo, že vyjde. Bude prý tu odhaleno pravé socialistické tajné učení a všelék, a mnohý čtenář, když zjistil, že konečně vyšla, si možná představoval, že se tu teď doví, jak to vlastně bude vypadat v komunistické tisícileté říši. Kdo počítal s tímto potěšením, ten se pořádně spletl. Doví se tu ovšem, jak to nemá vypadat, a to se mu objasňuje velmi zřetelně a jadrně na 784 stranách; kdo má oči k vidění, pozná, že požadavek sociální revoluce je tu formulován dostatečně jasně. Tady se nemluví o dělnických družstvech se státním kapitálem jako u nebožtíka Lassalla, tady se mluví o odstranění kapitálu vůbec.
Marx je a zůstane týmž revolucionářem, jakým byl vždycky, a byl by poslední, kdo by své názory po této stránce ve vědeckém spise skrýval. Ale o tom, co bude po sociálním převratu, mluví jen velmi všeobecně. Dovídáme se, že velký průmysl "vede k dozrávání rozporů a antagonismů kapitalistické formy výrobního procesu a tedy zároveň i momentů vytvářejících novou společnost a momentů způsobujících převrat společnosti staré", a dále že odstranění kapitalistické formy výroby "znovu vytváří individuální vlastnictví, ale na základě vymožeností kapitalistické éry — kooperace svobodných pracovníků a jejich pospolné držby půdy a společného vlastnictví výrobních prostředků vyrobených prací samou.[192]"
S tím se musíme spokojit, a soudě podle toho, co už vyšlo, řeknou nám asi druhý a třetí díl, které mají vyjít, také málo o této zajímavé otázce. Prozatím se budeme muset spokojit s "kritikou politické ekonomie" a v té se nám ostatně otevírá nedozírné pole. Nemůžeme zde přirozeně vědecky hodnotit podrobné dedukce, které přináší tato objemná kniha, a dokonce ani nemůžeme stručně reprodukovat hlavní teze, které jsou v ní formulovány. Všechny víceméně známé základní poučky socialistické teorie se redukují na to, že v nynější společnosti nedostává dělník uhrazenu plnou hodnotu produktu své práce. Tato teze se jako červená nit vine také celým dílem, jímž se tu zabýváme, je zde pouze daleko ostřeji precizována, důsledněji sledována ve všech svých důsledcích a úžeji spojena s hlavními tezemi politické ekonomie, čili postavena ostřeji než dosud přímo do protikladu proti nim. Tato část práce se od všech nám známých dřívějších prací tohoto druhu velmi příznivě odlišuje tím, že usiluje o přísnou vědeckost, a je vidět, že autor to myslí vážně nejen se svou teorií, ale také s vědou vůbec.
Zvlášť je na této knize nápadné to, že autor nechápe poučky politické ekonomie jako věčné pravdy, jak tomu obvykle bývá, ale jako výsledky určitého historického vývoje. Zatímco dokonce i z přírodní vědy se stále víc stává historická věda — stačí uvést Laplaceovu astronomickou teorii, celou geologii a Darwinovy spisy — byla politická ekonomie až dosud zrovna tak abstraktní a všeobecně platnou vědou jako matematika. A ať už ostatní tvrzení této knihy stihne jakýkoli osud, považujeme za Marxovu trvalou zásluhu, že skoncoval s touto omezenou představou. Po vyjití této knihy už například nebude možné ekonomicky nerozlišovat mezi prací otroka, prací nevolníka a svobodnou námezdní prací, nebo aplikovat zákony platné pro dnešní velký průmysl, který je určen svobodnou konkurencí, bez rozpaků na poměry ve starověku či na středověké cechy, nebo, když se tyto moderní zákony na staré poměry nehodí, prohlásit prostě tyto staré poměry za kacířské. Ze všech národů mají Němci nejvíc smyslu pro historii, pokud jej vůbec nemají jedině oni, a proto je docela v pořádku, když je to zase Němec, kdo odhaluje historické souvislosti i v oblasti politické ekonomie.
Napsal B. Engels
mezi 3. a 8. listopadem 1867
Otištěno v "Düsseldorfer Zeitung",
čís. 316 ze 17. listopadu 1867Podle textu novin
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Karl Marx. Das Kapital. Kritik der politischen Oekonomie. Erster Band. Hamburg, Meissner, 1867. (Pozn. red.)
191 Tato Engelsova recenze byla uveřejněna bez podpisu v "Düsseldorfer Zeitung", čís. 316 z 16. listopadu 1867 prostřednictvím Karla Siebela.
"Düsseldorfer Zeitung" ["Düsseldorfské noviny"] — německý deník, který pod tímto názvem vycházel v Düsseldorfu od roku 1826 do roku 1926. Ve čtyřicátých až šedesátých letech 19. století to byl list buržoazně liberálního zaměření.
192 K. Marx, "Kapitál", díl I (viz zde). V tomto svazku Spisů je všude "Kapitál" citován podle prvního německého vydání. Ovšem čtvrté německé vydání "Kapitálu" z roku 1890, z něhož bylo přeloženo české vydání, se od prvního německého vydání poněkud liší.