Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx



Prohlášení

V jednom hlubokomyslném příspěvku jistého dopisovatele augsburské „Allgemeine Zeitung“[41], datovaném v Kolíně 26. září, se uvádí mé jméno v nejapné souvislosti s baronkou von Beckovou a kolínským zatýkáním[42]. Svěřil prý jsem baronce von Beckové politická tajemství, která se později tím či oním způsobem dověděly vlády. Setkal jsem se s baronkou von Beckovou jen dvakrát v životě, a to v přítomnosti svědků. V obou případech šlo výhradně o literární nabídky, které jsem musel odmítnout, protože vycházely z naprosto nesprávného předpokladu, že mám nějaké spojení s německým tiskem. Když se tato záležitost vyřídila, nikdy jsem už o paní baronce neslyšel, až jsem se dověděl, že náhle zemřela. Německé emigranty, kteří se s paní von Beckovou denně stýkali, jsem jakživ nepočítal ke svým přátelům, stejně jako k nim nepočítám kolínského dopisovatele augsburské „Allgemeine Zeitung“ či německé „velikány“, kteří si z londýnské emigrace dělají zaměstnání a výnosný obchod. Odpovídat na spousty poťouchlých a hloupých, nechutných a prolhaných klepů v německých novinách, které buď přímo pocházejí z Londýna, nebo jsou odtud inspirovány, to jsem vždy pokládal za zbytečnou ztrátu času. Dělám-li tentokrát výjimku, pak jen proto, že kolínský dopisovatel augsburské „Allgemeine Zeitung“ se snaží vyvolat dojem, že domnělá indiskrétnost vůči baronce von Beckové byla důvodem k zatýkání v Kolíně, Drážďanech atd.

V Londýně 4. října 1851 Karel Marx



Otištěno v „Kölnische Zeitung“,
čís. 242 z 9. října 1851
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).

41Allgemeine Zeitung“ [„Všeobecné noviny“] — německý reakční deník, založený roku 1798; v letech 1810—1882 vycházel v Augsburgu.

42 Míní se tu zatčení Členů Svazu komunistů v Kolíně nad Rýnem (Bürgerse, Rösera, Danielse a dalších) pruskou policií v květnu 1851. K zatýkání došlo, když saské úřady zatkly v Lipsku emisaře Svazu Nothjunga. Pruská vláda chtěla provokačním procesem proti Svazu komunistů rozbít samostatné hnutí proletariátu. Význam kolínského procesu vyložil Marx ve své práci „Odhalení o kolínském procesu proti komunistům“ (viz zde).