Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Buržoasní dokument
Kolín 4. ledna. V Anglii, kde je buržoasní panství nejrozvinutější, nabyla, jak známo, i veřejná dobročinnost nejušlechtilejších a nejvelkomyslnějších forem. V anglických workhouses[a] — veřejných zařízeních, v nichž na účet buržoasní společnosti živoří přebytečné dělnické obyvatelstvo — je spojena vskutku rafinovaným způsobem dobročinnost se mstou, jíž buržoasie stíhá chudáky, kteří se musejí dovolávat její dobročinnosti. Nejenže ty ubožáky krmí nejnuznějšími ubohými zbytky, které sotva stačí k jejich fysické reprodukci, ale omezují i jejich činnost na odpornou neproduktivní pseudopráci otupující ducha i tělo — například vypětí u šlapacích mlýnů. Aby tito nešťastníci konečně pochopili celou velikost svého zločinu, zločinu, který tkví v tom, že místo aby byli pro buržosii jako obvykle zdrojem vykořisťování a zisků, proměnili se naopak pro své přirozené zužitkovatele ve zdroj výloh, asi tak, jako se obchodníkovi s lihem stávají zdrojem výloh sudy lihu, které zůstaly ležet na skladě; aby pocítili celou velikost tohoto zločinu, bere se jim všechno, co se ponechává nejhoršímu zločinci: styk se ženou a dětmi, zábava, možnost hovořit — všechno. A ani k této „kruté dobročinnosti“ nevede anglickou buržoasii sentimentalita, nýbrž velmi praktické důvody, které si lze snadno vypočítat. Jednak by mohly povážlivě utrpět buržoasní pořádek a obchod, kdyby chudina celé Velké Británie byla náhle vyhozena na ulici. Jednak se v anglickém průmyslu střídají hned období horečné nadprodukce, kdy lze poptávce po dělnických rukou stěží vyhovět, a přesto se musejí opatřit co nejlevněji, hned období obchodní stagnace, kdy výroba daleko převyšuje spotřebu a kdy lze jen těžko užitečně zaměstnat polovinu dělnické armády za poloviční mzdu. Existuje důmyslnější prostředek než workhouses, jak udržovat pohotově reservní armádu pro příznivá období a zároveň z ní za nepříznivého obchodního období vycepovat v těchto bohulibých zařízeních stroje bez vůle a odporu, bez nároků a potřeb?
Pruská buržoasie vyniká nad anglickou tím, že u ní na rozdíl od britské politické pýchy připomínající pohanské římanství najdeme nejpoddanější poníženost a křesťanskou pokoru a bázeň před trůnem, oltářem, armádou, byrokracií a feudalismem; tím, že se místo její komerční energie, která si podmaňuje celé světadíly, zabývá drobným čínským kramařením uvnitř říše a svým filistrovským ulpíváním na starodávném polocechovním šlendriánu uráží nepokojný gigantický duch vynalézavosti, jenž vládne v průmyslu. Ale v jednom bodě se pruská buržoasie blíží svému britskému ideálu — v nestydatém nakládání s dělnickou třídou. Jestliže celkem vzato pokulhává jako korporace i v tomto směru za Brity, je to prostě tím, že to vcelku jako národní třída pro nedostatek odvahy, rozumu a energie ještě nikdy k ničemu nepřivedla a nikdy k ničemu kloudnému nepřivede. Neexistuje jako národní, nýbrž jen jako provinční, městská, místní, soukromá buržoasie, a v těchto formách vystupuje proti dělnické třídě ještě bezohledněji než buržoasie anglická. Proč národy už od restaurace tesknily po Napoleonovi, kterého krátce předtím přikovaly k osamělé skále ve Středozemním moři? Protože despotismus génia je snesitelnější než despotismus idiota. Tak může mít anglický dělník na rozdíl od německého ještě jakousi národní pýchu, neboť pán, který ho zotročuje, zotročuje celý svět, kdežto pán německého dělníka, německý buržoa, je otrokem celého světa, a nic není tak hrozné, nic tak pokořující, jako být otrokem otroka.
Jako historický dokument cynismu naší buržoasie vůči dělnické třídě otiskujeme doslova „dělnickou knížku“, kterou musejí podpisovat proletáři zaměstnaní při městských pracích slavného města Kolína.
DĚLNICKÁ KNÍŽKA § 1. Každý dělník musí bezpodmínečně uposlechnout pokynů a příkazů všech městských dozorčích úředníků, kteří jsou zároveň přísežnými policejními úředníky. Neposlušnost a protivení se mají za následek okamžité propuštění.
§ 2. Bez zvláštního svolení dozorce na stavbě nesmí dělník přecházet z jednoho úseku stavby na druhý nebo staveniště opustit.
§ 3. Dělníci, kteří odcizí kolečka, prkna pod kolečka nebo jiné nářadí z jiného úseku, aby jich použili ke své práci, budou propuštěni.
§ 4. Opilství, výtržnosti, vyvolávání hádek, sporů a rvaček mají za následek okamžité propuštění z práce. — Kromě toho budou viníci v patřičných případech stíháni podle zákona příslušnými soudy.
§ 5. Tomu, kdo se dostaví na pracoviště s desetiminutovým zpožděním, nebude toho půldne přidělena práce; stane-li se to třikrát, může být vůbec propuštěn z práce.
§ 6. Jsou-li dělníci propuštěni na vlastní žádost nebo z trestu, bude jim vyplacena mzda nejbližšího obvyklého výplatního dne podle vykonané práce.
§ 7. Propuštění dělníka se poznamenává do jeho pracovní knížky. — Jde-li o propuštění z trestu, může být dělníkovi podle okolností odepřeno zaměstnání na příslušném pracovišti nebo vůbec na všech městských pracích.
§ 8. O propuštění dělníka z trestu a důvodech, které k němu vedly, budou pokaždé uvědomeny policejní úřady.
§ 9. Mají-li dělníci stížnosti proti stavebním dozorčím úředníkům, přednese je volená tříčlenná deputace dělníků městskému staviteli. Ten přezkoumá předmět stížnosti na místě a rozhodne o něm.
§ 10. Pracovní doba se stanoví od půl sedmé ráno do 12 hodin v poledne a od 1 hodiny odpoledne do večera do tmy. (Jak krásný styl!)
§ 11. Za těchto podmínek dostane dělník práci.
§ 12. Výplata se koná v sobotu odpoledne na staveništi.
Přísežný dozorce na stavbě, jehož příkazů
je třeba především uposlechnoutKolín
Podpis nebo znamení dělníka Přiděluje se na ten a ten úsek a
má atd.Podpis dozorce na stavbě. Mohou být ruská nařízení, která vydává pro své poddané samovládce všech Rusů, asiatštější?
Městských a dokonce „všech městských dozorčích úředníků, kteří jsou zároveň přísežnými policejními úředníky“, je třeba „bezpodmínečně uposlechnout. Neposlušnost a protivení se mají za následek okamžité propuštění.“ Tedy především pasivní poslušnost! Potom mají dělníci podle § 9 právo podávat „stížnosti městskému staviteli“. Tento paša rozhoduje neodvolatelne — ovšemže proti dělníkům, již v zájmu hierarchie. A když rozhodl, když dělníci propadli městskému interdiktu — běda jim, pak budou dáni pod policejní dohled. Mizí poslední zdání jejich občanské svobody, neboť podle § 8 „o propuštění dělníka z trestu a důvodech, které k němu vedly, budou pokaždé uvedomeny policejní úřady.
Ale, pánové, jestliže jste propustili dělníka, jestliže jste vypověděli smlouvu, podle níž on dává svou práci za vaši mzdu, co potom má propánakrále s tímto vypověděním občanské smlouvy ještě co dělat policie? Copak je městský dělník nějaký galejník? Udáte ho policii, protože porušil povinnou úctu k vám, své přirozené, velemoudré a šlechetné vrchnosti? Nevysmáli byste se občanovi, který by vás udal policii, protože jste porušili tu či onu dodací smlouvu, nebo nevyplatili směnku v den její splatnosti, nebo přebrali na silvestra? Nu ovšem! Vůči dělníkovi nejste v občanském smluvním poměru — vládnete mu se vší nedůtklivostí pánů z boží milosti! A policie má o něm ve vašich službách vést záznam o chování.
Podle § 5 je ten, kdo přijde s desetiminutovým zpožděním, připraven o polovinu pracovního dne. Jaký nepoměr mezi přestupkem a trestem! Vy jste se opozdili o staletí, a dělník nesmí přijít deset minut po půl sedmé, aby neztratil polovinu pracovního dne?
Aby konečně tato patriarchální zvůle nebyla nijak omezena a dělník byl vydán zcela na milost vašemu rozmaru, ponechali jste způsob potrestání co nejvíc na vůli svých livrejovaných sluhů. V „patřičných případech“, tj. v těch případech, které se vám zlíbí pokládat za patřičné, následuje podle § 4 po propuštění a udání policii „stíhání viníků podle zákona příslušnými soudy“. Podle § 5 „může“ být dělník vůbec propuštěn, přijde-li potřetí deset minut po půl sedmé. Jde-li o propuštění z trestu, „může být dělníkovi“, jak stanoví § 7, „podle okolností odepřeno zaměstnání na příslušném pracovišti nebo na všech městských pracích“ atd. atd.
Jaké to možnosti skýtá rozmarům nakvašeného buržoy tento trestní zákoník našich městských Katonů, těchto velikánů, kteří se plazí před Berlínem v prachu!
Z tohoto vzorného zákona si lze udělat představu, jakou chartu by naše buržoasie naoktrojovala lidu, kdyby byla u vesla.
Napsal K. Marx 4. ledna 1849
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 187 z 5. ledna 1849Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — pracovních domech. (Pozn. red.)