Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Existuje cesta ke spravedlivému míru?
Existuje cesta k míru bez výměny anexí (zabraných území)‚ bez dělení kořisti mezi kapitalistickými lupiči?
Existuje, a je to dělnická revoluce proti kapitalistům celého světa.
V Rusku jsme se nyní k takové revoluci přiblížili víc než kdekoli jinde.
Jedině v Rusku mohou převzít moc už existující orgány, sověty, ihned, bez použití zbraní, bez povstání, protože kapitalisté nejsou schopni klást odpor sovětům dělnických, vojenských a rolnických zástupců.
Při tomto přechodu moci by bylo možné vypořádat se s kapitalisty, kteří vydělávají miliardy na vojenských dodávkách, bylo by možné veřejně poukázat na všechny jejich machinace, zavřít milionáře okrádající státní pokladnu a zlomit jejich neomezenou moc.
Teprve až moc převezmou utlačované třídy, může se Rusko obrátit na utlačované třídy jiných zemí nejen s prázdnými slovy, nejen s pouhými výzvami, ale s upozorněním na vlastní příklad a s bezprostředním, přesně zformulovaným návrhem jasných podmínek všeobecného míru.
Soudruzi dělníci a pracující všech zemí! pravilo by se v tomto návrhu na uzavření okamžitého míru. Už dost krve. Mír je možný. Spravedlivý je mír bez anexí, bez zabraných území. Ať si němečtí kapitalističtí lupiči se svým korunovaným lupičem Vilémem pamatují, že s nimi se domlouvat nebudeme, že za jimi zabrané území považujeme nejen to, co uloupili po válce, ale i Alsasko a Lotrinsko, i dánské a polské oblasti Pruska.
Za zabraná území ruských carů a kapitalistů pokládáme Polsko, Finsko i Ukrajinu a další území nepatřící k Velkorusku.
Za zabraná území anglických, francouzských a ostatních kapitalistů považujeme všechny jejich kolonie, Irsko a tak dále.
My ruští dělníci a rolníci nebudeme násilím držet žádné území nepatřící k Velkorusku, ani kolonie (jako je Turkestán, Mongolsko, Persie) dřívějšího Velkoruska. Pryč s válkou kvůli dělení kolonií, kvůli dělení anexí (zabraných území), kvůli dělení kořisti kapitalistů!
Příklad ruských dělníků budou nutně následovat možná že ne zítra (revoluce se nedělají na objednávku), ale nutně jej budou následovat — dělníci a ostatní pracující přinejmenším dvou velkých zemí: Německa a Francie.
Protože oběma hrozí záhuba, Německu hlad, Francii úbytek obyvatelstva. Obě uzavřou mír za našich, spravedlivých podmínek proti vůli svých kapitalistických vlád.
Cesta k míru je před námi.
Jestliže se angličtí, japonští a američtí kapitalisté pokusí takovému míru čelit, pak se utlačované třídy v Rusku ani v dalších zemích nezaleknou revoluční války proti kapitalistům. A v této válce porazí nejen kapitalisty tří zemí ležících daleko od Ruska, jež jsou zaměstnány zápasem mezi sebou, ale porazí kapitalisty celého světa.
Cesta ke spravedlivému míru je před námi. Nebojme se po ní vykročit.
Pravda, č. 75
20. (7.) června 1917Podle textu Pravdy