Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin

Kapitalisté si tropí posměch z lidu

23. května skončila porada zástupců kapitalistů a zástupců dělníků báňského průmyslu na jihu země.

Na ničem se nedohodli. Páni kapitalisté označili všechny požadavky dělníků za nepřijatelné. Dělnická delegace, která se porady účastnila, vydala prohlášení, že odmítá odpovědnost za eventuální komplikace.

Je to naprosto jasné. Krize se rozhodně neodstranila. Podnikatelé rozhodně nejsou mírnější.

Kdyby to nebylo tak smutné, museli bychom se smát, když čteme, že bylo rozhodnuto jmenovat další komisi ze zástupců vlády a zástupců stran (!!) a že podnikatelé žádali okamžité přirážky k cenám!!!

Aby si čtenáři mohli názorněji představit, jak daleko už zacházejí kapitalisté, když si tropí posměch z lidu, uvedeme několik citátů z jednoho vládního listu (tj. patřícího straně, která má své zástupce ve vládě):

„Delegace dělníků (báňského průmyslu na jihu země) informovala hospodářské oddělení výkonného výboru sovětu dělnických a vojenských zástupců o skutečné situaci a na základě těchto informací můžeme oznámit, že čísla, která podle slov průmyslníků uváděl N. N. Kutler, rozhodně nejsou důvěryhodná...

Uhlobaroni měli před revolucí obrovské zisky, a přesto se i tehdy dohadovali se starou vládou o zvýšení ceny za rekvírované uhlí. Uhlobaroni chtěli přidat pět kopějek, a přitom ještě počítali s třemi kopějkami, které jim už stará vláda přislíbila. Od prozatímní revoluční vlády se jim podařilo hned v prvních dnech revoluce získat osm kopějek, přičemž tuto přirážku rozšířili i na staré dodávky železnicím a na lednové rekvizice. Později se jim podařilo získat další tři kopějky, dohromady tedy jedenáct kopějek.

Před revoluci byla rekviziční cena 18 kopějek, dnes je 29 kopějek. A smlouvy s vládou se dřív uzavíraly po 22 kopějkách za pud, kdežto dnes se uzavírají po 33—34 i více kopějkách...“

To přece znamená, že si kapitalisté tropí z lidu neslýchaný posměch.

Protože vypukla revoluce, kapitalistická vláda, která sama sebe označuje za „revoluční“ a tímto „honosným“ označením vodí za nos nevzdělaný lid, dává kapitalistům další a další příplatky! Strká jim do kapes další a další milióny!

Země je na pokraji záhuby a deset kapitalistů, členů prozatímní vlády, podporuje podnikatele, kteří okrádají zemi a okrádají lid zvyšováním už i tak horentních zisků kapitálu.

„Ministerstvo obchodu a průmyslu se úplně podřizuje sjezdu báňských průmyslníků jižního Ruska. Přestože určitě vidí, k jaké katastrofě průmysl na jihu spěje, nepodniká žádná opatření k jejímu odvrácení, nýbrž soustavně se ve svých akcích podřizuje nátlaku prümyslníků z jihu.“

To napsal týž vládní list, orgán menševiků Rabočaja gazeta 14. května 1917, kdy od utvoření koaliční vlády uplynul víc než týden.

Od té doby se absolutně nit nezměnilo.

Přitom musel vládní list konstatovat ještě horší fakta. Jen si poslechněte:

„Průmyslníci vyhlásili pasívní rezistenci. Záměrně nic nepodnikají. Má se sehnat čerpadlo, neshání se; mají se obstarat síťky do kahanců, neobstarávají se. Průmyslníci nechtějí zvyšovat výrobu. Přitom však nechtějí vydávat peníze na potřebné opravy a na údržbu zařízení podniků, které se opotřebovává. Stroje jsou zastaralé, co nevidět se na nich nebude moct pracovat. Když dělníci dostanou odpověď, že to nebo ono není k sehnání, sami se často vypraví na nákup potřebných nástrojů a seženou je. Podnikatelé se nijak nestarají o to, aby se získané produkty — uhlí, železo odvezly. Desítky a stovky miliónů těchto produktů leží nevyužité, a země je přitom tolik potřebuje.“

To napsal vládní list, orgán strany menševiků, k níž patří Cereteli a Skobelev.

Vždyť tohle přece znamená, že lid je kapitalistům vyloženě pro legraci! Vždyť to je jako v blázinci: kapitalisté stávkují společně s buržoazní částí prozatímní vlády (v níž zasedají menševici a socialisté-revolucionáři); kapitalisté brzdí výrobu, maří práci, nestarají se o odvoz produktů, bez nichž země nemůže existovat.

Bez uhlí se zastaví továrny a železnice. Roste nezaměstnanost. Zboží je čím dál míň. Rolníci nemohou dávat obilí zadarmo. Nezadržitelně hrozí hlad.

A to všechno mají na svědomí kapitalisté, kteří se spolčili s vládou!!

To všechno narodnici, socialisté-revolucionáři a menševici trpí!! Připomínají, že o těchto zločinech kapitalistů psali už 14. května. Dnes je 31. května. Uplynulo přes čtrnáct dní. Všechno zůstává při starém. A hlad už je za dveřmi.

Všechny kapitalistické listy — Reč, Děň, Novoje vremja, Russkaja volja, Biržovka, Jedinstvo — chrlí dnes a denně spoustu lží a pomluv proti „bolševikům“, jen aby zločiny kapitalistů zastíraly, jen aby odpoutaly pozornost lidu... Bolševici mohou za to, že se uhlobaroni spolčili s vládou, že maří a zastavují výrobu!

Ano, vypadalo by to jako v blázinci, kdyby nám teorie třídního boje, kdyby nám zkušenosti z třídního boje na celém světě neříkaly: když jde o zisk, kapitalisté a jejich vláda (podporovaná menševiky) se nezastaví ani před zločinem.

Jak dlouho to ještě bude trvat? Copak je opravdu potřeba, aby katastrofa už propukla všude, aby lidé začali po stovkách a tisících umírat hlady?



Pravda, č. 69
13. června (31. května) 1917
  Podle textu Pravdy