Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
O „živelnám zabírání“ půdy
(Špatné argumenty socialistů-revolucionářů)V 10. čísle listu Izvěstija vserossijskogo sověta kresťjanskich deputatov[69] z 19. května byl uveřejněn referát S. Maslova zabývající se „zabíráním půdy“. „V některých místech,“ řekl S. Maslov, „se rolníci snaží uplatnit své právo na půdu živelným zabíráním sousedních statkářských pozemků. Vzniká otázka, nakolik je to účelné.“
S. Maslov to pokládá za neúčelné a uvádí čtyři argumenty. Pozorně je rozeberme.
Pnrní argument. Půdní rezervy jsou v Rusku v jednotlivých oblastech a guberniích rozděleny nerovnoměrně. Po uvedení tohoto nesporného faktu S. Maslov říká:
„Není těžké si představit, jak komplikované bude správně vyřešit otázku půdy, když si každá gubernie nebo oblast bude dělat nárok jen na své pozemky a zabírat je pro sebe. Není také předvídat, co se bude dít, když si jednotlivé rolnické obce budou zabírat půdu sousedních statkářů a ostatní rolníky nechají bez půdy.“
Tato úvahaje zjevně a velmi evidentně v rozporu s pravdou. Je namířena proti těm, kdo by chtěli radit rolníkům, aby zabírali, a to neorganizovaně, půdu do vlastnictví. Zabral, rozdělil a hotovo.
To by byl skutečně vrchol anarchismu, vrchol pošetilosti.
Kdo takovou pošetilost navrhl, která strana, to nevíme. Jestli měl S. Maslov na mysli toto, pak bojuje proti větrným mlýnům. To je směšné.
Naše strana, sociálně demokratická strana bolševiků, navrhla v přesně formulované rezoluci, aby půdu vlastnil všechen lid. To znamená, že odmítáme každé zabírání půdy do soukromého vlastnictví.
Jenže o to nejde a S. Maslov se sám prozradil, když se zmínil o tom hlavním a podstatném: o zabírání statkářské půdy. V tom je podstata věci. V tom je její jádro. Toje ona otázka, kolem které S. Maslov chodí jako kolem horké kaše.
Statkářská půda musí být okamžitě zkonfiskována, tj. vlastnické právo na tuto půdu okamžitě zrušeno, a to bez náhrady.
A jak to bude s držbou této půdy? Kdo ji má okamžitě dostat a osít? Místní rolníci, a to organizovaně, tj. z rozhodnutí většiny. Toto doporučuje naše strana. Statkářskou půdu dát ihned do držby místním rolníkům a vlastnictví ponechat lidu. Definitivní právo držby určí Ustavodárné shromáždění (nebo Celoruská rada sovětů, jestliže ji lid přemění v Ústavodárné shromáždění).
Jak s tím souvisí nerovnoměrné rozložení půdních rezerv v jednotlivých oblastech? Pochopitelně nijak. Tato nerovnoměrnost stejně potrvá až do svolání Ustavodárného shromáždění, ať jde o záměr kohokoli — statkářů, S. Maslova, nebo náš.
S. Maslov jen odvedl pozornost rolníků od podstaty věci. Zastřel ji prázdnými slovy, která s ní vůbec nesouvisí.
Touto podstatou věci je otázka statkářské půdy. Statkáři si ji chtějí ponechat. My ji chceme dát ihned bez náhrady a zcela bezplatně rolníkům. Maslov to chce pomocí „smírčích soudů“ oddálit.
To je škodlivé. Odklady jsou škodlivé. Statkáři se musí ihned podřídit vůli většiny rolníků, a ne aby se většina (rolníci) „smiřovala“ s menšinou (statkáři). Takové smiřování znamená nezákonné, nespravedlivé a nedemokratické zvýhodňování statkářů.
Druhý argument S. Maslova:
„Rolníci se snaží zabírat půdu, protože doufají, že to, co se jim podaří obdělat, jirn zůstane. To dokáží jen ty rolnické usedlosti, které mají dostatek pracovních sil a dost koní. Rodiny, které nemají koňské potahy, rodiny, které daly většinu pracovních sil k dispozici armádě, nebudou schopny využít zabrání půdy k tomu, aby si ji zajistily. Je proto jasné, že to může být výhodné pro hospodářsky silnější a dokonce pro ty, kteří mají půdy víc, ne však pro ty, kteří půdu víc potřebují.“
Tento argument je zase nehorázná lež. S. Maslov znovu odvádí pozornost rolníků od podstaty věci, od otázky statkářské půdy. Neboť co se změní, budou-li rolníci statkářské pozemky propachtovávat, tj, platit nájemné (jak navrhují statkáři a S. Maslov), a nikoli „zabírat“ (tj. neplatit nic, Jak navrhujeme my)? Copak na obdělávání pozemků propachtovaných od statkářů nejsou zapotřebí koně a lidé na práci? Copak rodiny, které daly pracovní síly k dispozici armádě, si mohou propachtovat půdu stejně jako početné rodiny?
V tomto bodě je právě rozdíl mezi naší stranou, mezi bolševiky, a Maslovem v tom, že on navrhuje zabírat statkářům půdu za pachtovné a po „smírčí“ dohodě, kdežto my navrhujeme zabírat ji ihned a bezplatně.
Otázka boháčů mezi rolníky s tím nijak nesouvisí. A navíc — bezplatně zabírat je výhodnější pro chudé. Zabírat za pachtovné je snadnější pro bohaté.
Jaká opatření jsou možná a nutná, aby bohatý rolník nepoškodil chudého?
1. Rozhodovat podle většiny (chudých je víc než bohatých); a to právě navrhujeme.
2. Vytvořit zvláštní organizaci chudých rolníků, aby zde zvlášť projednávali své speciální zájmy. A to právě navrhujeme.
3. Společně obdělat společným dobytkem a společným nářadím statkářské pozemky pod vedením sovětů zástupců zemědělských dělníků. A to právě navrhujeme.
Tato poslední dvě opatření — ta nejdůležitější — strana socialistů-revolucionářů nehájí. To je velká škoda.
Třetí argument:
„Na začátku, v prvních dnech revoluce, kdy se v armádě mezi vojáky rozneslo, že u nich doma se rozděluje půda, se mnozí ze strachu, aby o příděl nepřišli, rozutekli domů, což zvyšovalo dezerci.“
Tento argument se týká okamžitého rozdělování půdy do vlastnictví. To nikdo nenavrhoval. S. Maslov zase střílí vedle.
Čtvrtý argument:
„A konečně zabírání půdy přináší nebezpečí už tím, že se zmenší osetá plocha. Známe případy, kdy rolníci zabranou statkářskou půdu osévají špatně, malým množstvím osiva, nebo nechávají svou půdu neosetou. Dnes, kdy má naše země takový nedostatek potravin, je něco takového rozhodně nepřípustné.“
Tohle už je úplně nanicovatý argument, kterému se lidé jen hlasitě zasmějí! Znamená to, že když rolníci zaberou statkářské pozemky za úhradu, budou je obdělávat lépe!!
Nedělejte si ostudu takovými argumenty, milý občane S. Maslove!
Jestli rolníci osévají půdu špatně, má se jim pomoci — zejména chudým rolníkům — přechodem ke společnému obdělávání velkých hospodářství. Jiný způsob pomoci chudým rolníkům neexistuje. A právě tento způsob bohužel S. Maslov nenavrhuje...
Abychom mu nekřivdili, dodejme, že S. Maslov zřejmě sám vycítil slabost svých argumentů, neboť hned dodává:
„Po tom, co jsem vám řekl, cítím, že někteří z vás mi budou odporovat : jak nám může někdo navrhovat, abychom nechali všechno při starém, když nám statkářské vlastnictví přineslo tolik utrpení? Neodvažuji se vám cokoli navrhovat.“
To je právě ono! Z toho, co S. Maslov řekl, to vypadá, jako by chtěl nechat všechno při starém (třebaže to nechce). To znamená, že jeho argumenty byly velmi slabé.
Rozhodovat musí rolníci sami. Navrhovat musí strany. Naše strana navrhuje to, co jsem uvedl a co je podrobně a přesně zformulováno v našich rezolucích[70] v příloze k 13. číslu listu Soldatskaja pravda, cena 5 kopějek.
Pravda, č. 62
2. června (20.) května 1917
Podepsán N. LeninPodle textu Pravdy
__________________________________
Poznámky:
69 Izvěstija vserossijskogo sověta krestjanskich deputatov — deník, oficiální orgán celoruského sovětu rolnických zástupců. Vycházel v Petrohradu od 9. (22.) května do prosince 1917 a tlumočil názory pravicového křídla eserské strany. K Říjnové revoluci se stavěl nepřátelsky. Pro své kontrarevoluční působení byl zastaven.
70 Jde o dvě rezoluce: O agrární otázce a O současné situaci, které schválila VII. (dubnová) celoruská konference SDDSR(b). V obou se zdůrazňovala nutnost znárodnit půdu. Jejich autorem byl Lenin (viz KSSS v rezolucích a usneseních sjezdů, konferenci a plenárních zasedáni ÚV, díl I, Praha 1954, s. 293—295 a 301 až 303; Sebrané spisy 31 zde a zde).