Politické strany v Rusku a úkoly proletariátu

Vladimír Iljič Lenin

Politické strany v Rusku a úkoly proletariátu^{^[114]}

Předmluva k druhému vydání

Tuto brožuru jsem napsal začátkem dubna 1917, ještě před vznikem koaliční vlády. Od té doby uplynulo mnoho vody, avšak hlavní rysy nejdůležitějších politických stran se projevily a potvrdily i v průběhu všech dalších etap revoluce: za „koaliční vlády“ vytvořené 6. května 1917, v době sjednocení menševiků a eserů proti bolševikům v červnu (a červenci) 1917, za kornilovovštiny, za Říjnové revoluce 1917 i po ní.

Celý průběh revoluce v Rusku potvrdil, že tato charakteristika nejdůležitějších stran a jejich třídních základů byla správná. Dnešní narůstání revoluce v západní Evropě ukazuje, že i tam je základní konstelace hlavních stran stejná. Úlohu menševiků a eserů hrají sociálšovinisté všech zemí (socialisté slovy a šovinisté skutky) a rovněž kautskisté v Německu, longuetovci ve Francii atd.

N. Lenin

Moskva 22. října 1918

Otištěno roku 1918 v brožuře
N. Lenin, Političeskije partii
v Rossii i zadači proletariata,
Moskva, nakl. Kommunist

Podle textu brožury

Následující text je pokusem zformulovat nejprve nejpodstatnější a pak i méně podstatné otázky a odpovědi, které charakterizují dnešní politickou situaci v Rusku a její hodnocení různými stranami.

Otázky

1. Které jsou hlavní skupiny politických stran v Rusku?

Odpovědi

A (pravicovější než kadeti). Strany a skupiny pravicovější než kadeti.

B (kadeti). Konstitučně demokratická strana (kadeti, strana svobody lidu) a skupiny jí blízké.

C (sociální demokraté a eseři). Sociální demokraté, socialisté-revolucionáři a skupiny jim blízké.

D („bolševici“). Strana, která by se měla nazývat Komunistická strana a která se teď nazývá Sociálně demokratická dělnická strana Ruska sjednocená ústředním výborem, hovorově „bolševici“.

2. Kterou třídu tyto strany reprezentují? Stanovisko které třídy vyjadřují?

A (pravicovější než kadeti). Feudálních statkářů a nejreakčnějších vrstev buržoazie (kapitalistů).

B (kadeti). Veškeré buržoazie, tj. třídy kapitalistů a zburžoaznělých statkářů, tj. statkářů, z nichž se stali kapitalisté.

C (sociální demokraté a eseři). Drobných vlastníků, drobných a středních rolníků, maloburžoazie a rovněž části dělnictva, která podlehla vlivu buržoazie.

D („bolševici“). Uvědomělých proletářů, námezdních dělníků a k nim se přidávající nejchudší části rolnictva (poloproletářů).

3. Jak se stavějí k socialismu?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Naprosto nepřátelsky, neboť socialismus ohrožuje zisky kapitalistů a statkářů.

C (sociální demokraté a eseři). Jsou pro socialismus, je však předčasné na něj pomýšlet a dělat hned praktické kroky k jeho uskutečnění.

D („bolševici“). Jsou pro socialismus. Je nutné, aby sověty dělnických a jiných zástupců dělaly ihned prakticky možné kroky k uskutečnění socialismu.^{^[a]}

4. Jaké státní zřízení chtějí dnes?

A (pravicovější než kadeti). Konstituční monarchii, neomezenou moc úřednictva a policie.

B (kadeti). Buržoazní parlamentní republiku, tj. upevnění hegemonie kapitalistů při zachování starého úřednictva a policie.

C (sociální demokraté a eseři). Buržoazní parlamentní republiku s reformami pro dělníky a rolníky.

D („bolševici“). Republiku sovětů dělnických, vojenských, rolnických a jiných zástupců. Zrušit pravidelnou armádu a policii; nahradit je všeobecným ozbrojením lidu; úředníci musí být nejen volitelní, ale i kdykoli odvolatelní a jejich plat nesmí být vyšší než mzda kvalifikovaného dělníka.

5. Jak se stavějí k obnovení monarchie Romanovců?

A (pravicovější než kadeti). Jsou pro, ale jednají potají a opatrně, protože se bojí lidu.

B (kadeti). Dokud se zdálo, že síla je na straně Gučkovů, byli kadeti pro to, aby byl na trůn dosazen Mikulášův bratr nebo syn, ale jakmile se ukázala síla lidu, jsou kadeti proti.

C (sociální demokraté a eseři), D („bolševici“). Jsou rozhodně proti obnovení monarchie v jakékoli podobě.

6. Jak se stavějí k uchopení moci? Čemu říkají pořádek a čemu anarchie?

A (pravicovější než kadeti). Uchopí-li moc car nebo udatný generál, je to vůle boží, je to pořádek. Všechno ostatní je anarchie.

B (kadeti). Uchopí-li moc kapitalisté, třebas i násilím, je to pořádek. Uchopit moc proti vůli kapitalistů by byla anarchie.

C (sociální demokraté a eseři). Uchopí-li všechnu moc jen sověty dělnických, vojenských a jiných zástupců, hrozí anarchie. Ať mají zatím kapitalisté moc a sověty dělnických a vojenských zástupců „styčnou komisi“.

D („bolševici“). Všechnu moc musí mít pouze sověty zástupců dělníků a vojáků, rolníků, zemědělských dělníků aj. K tomuto cíli je třeba ihned zaměřit veškerou propagandu, agitaci a organizaci mnoha miliónů lidí.^{^[b]}

7. Je třeba podporovat prozatímní vládu?

A (pravicovější než kadeti) ‚ B (kadeti). Rozhodně ano, neboť pro ochranu zájmů kapitalistů je to v dané chvíli jedině možná vláda.

C (sociální demokraté a eseři). Ano, ale pod podmínkou, že bude plnit dohodu se sovětem dělnických a vojenských zástupců a vysílat své zástupce na zasedání „styčné komise“.

D („bolševici“). Ne; ať si ji podporují kapitalisté. My musíme připravovat všechen lid k neomezené moci a jedinovládí sovětů dělnických, vojenských aj. zástupců.

8. Pro jedinovládí, nebo pro dvojvládí?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Pro jedinovládí kapitalistů a statkářů.

C (sociální demokraté a eseři). Pro dvojvládí: pro „kontrolu“ sovětů dělnických a vojenských zástupců nad prozatímní vládou. Přemýšlet o tom, zda by byla kontrola bez moci účinná, je škodlivé.

D („bolševici“). Pro jedinovládí sovětů dělnických, vojenských, rolnických atd. zástupců, zdola nahoru, v celé zemi.

9. Je třeba svolávat ústavodárné shromáždění?

A (pravicovější než kadeti). Ne, protože by mohlo statkáře poškodit. Rolníci by se ještě mohli v Ústavodárném shromáždění usnést, že je třeba zabrat statkářům veškerou půdu.

B (kadeti). Ano, ale neurčovat termín. Věc důkladněji posoudit s profesory práv, neboť za prvé už Bebel říkal, že právníci jsou největší reakcionáři na světě, a za druhé zkušenosti všech revolucí svědčí o tom, že svěří-li se věc svobody lidu profesorům, je ztracená.

C (sociální demokraté a eseři). Ano, a co nejrychleji. Je třeba stanovit termín; už jsme to ve „styčné komisi“ říkali nesčíslněkrát a zítra to řekneme zase a definitivně.

D („bolševici“). Ano, a co nejrychleji. Avšak jedinou zárukou jeho úspěchu a svolání je zvýšení počtu a posílení moci sovětů dělnických, vojenských, rolnických aj. zástupců; jedinou zárukou je organizování a ozbrojení dělnických mas.

10. Potřebuje stát policii běžného typu a pravidelnou armádu?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Nutně a bezpodmínečně potřebuje, neboť je to jediná pevná záruka nadvlády kapitalistů a v případě potřeby, jak ukazují zkušenosti všech zemí, to velmi usnadňuje návrat od republiky k monarchii.

C (sociální demokraté a eseři). Na jedné straně snad nepotřebuje. Ale na druhé straně — nebyly by radikální změny předčasné? O tom si ostatně promluvíme ve „styčné komisi“.

D („bolševici“). Rozhodně nepotřebuje. Musíme ihned a naprosto všude uskutečnit všeobecné ozbrojení lidu a jeho splynutí s milicí a armádou: kapitalisté musí dělníkům platit za dny odsloužené v milici.

11. Potřebuje stát úřednictvo běžného typu?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Rozhodně ano. Jsouto z devíti desetin synáčkové a bratři statkářů a kapitalistů. Musí zůstat privilegovanou, prakticky neodvolatelnou skupinou osob.

C (sociální demokraté a eseři). Snad není ani vhodné zabývat se hned otázkou, kterou se prakticky zabývala Pařížská komuna.

D („bolševici“). Rozhodně nepotřebuje. Je nutné, aby všichni úředníci a všichni nejrůznější zástupci byli nejen voleni, ale aby také byli kdykoli odvolatelní. Jejich plat nesmí být vyšší než mzda kvalifikovaného dělníka. Nahradit je (postupně) všelidovou milicí a jejími oddíly.

12. Mají vojáci volit důstojníky?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Ne. Poškodilo by to statkáře a kapitalisty. Pokud není možné dohodnout se s vojáky jinak, je třeba jim tuto reformu načas slíbit, ale pak ji co nejrychleji odvolat.

C (sociální demokraté a eseři). Ano.

D („bolševici“). Nejen volit, ale zvláštní zvolení zástupci vojáků musí také kontrolovat každý krok důstojníků a generálů.

13. Je prospěšné, aby vojáci z vlastního rozhodnutí sesazovali velitele?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Je to naprosto škodlivé. Gučkov to už přece zakázal. Pohrozil i násilím. Je třeba Gučkova podpořit.

C (sociální demokraté a eseři). Je to prospěšné, ale stále není jasné, zda je třeba nejdřív velitele sesadit a potom se obrátit na „styčnou komisi“, anebo naopak.

D („bolševici“). Je to po všech stránkách prospěšné a nutné. Vojáci poslouchají jen volené velitele, jen takové respektují.

14. Pro nynější válku, nebo proti ní?

A (pravicovější než kadeti) ‚ B (kadeti). Rozhodně pro ni, neboť přináší kapitalistům neslýchaně velké zisky a dává naději, že rozbíjením jednoty dělníků a jejich rozeštváváním upevní hegemonii kapitalistů. Dělníkům namluvíme, že je to válka obranná a že jejím cílem je vlastně svržení Viléma.

C (sociální demokraté a eseři). Jsme v zásadě proti imperialistické válce, ale jsme ochotni dát se oklamat a nazvat podporování imperialistické války, kterou vede imperialistická vláda Gučkova, Miljukova a spol., „revolučním obranářstvím“.

D („bolševici“). Jsme rozhodně proti každé imperialistické válce; proti všem buržoazním vládám, které ji vedou, tedy i proti naší prozatímní vládě; rozhodně proti „revolučnímu obranářství“ v Rusku.

15. Pro lupičské mezinárodní smlouvy
(o podmanění Persie, o rozdělení Číny, Turecka, Rakouska atd.),
které uzavřel car s Anglií, Francií atd., nebo proti nim?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Zcela a bezvýhradně pro. Přitom smlouvy není možné uveřejnit ani proto, že to nedovolí anglický a francouzský imperialistický kapitál a jeho vlády, ani proto, že ruský kapitál nemůže před celou veřejností odhalit své špinavé machinace.

C (sociální demokraté a eseři). Proti, ale ještě doufáme, že je možné „zapůsobit“ na kapitalistickou vládu prostřednictvím „styčné komise“ a řadou „kampaní“ mezi masami.

D („bolševici“). Proti. Hlavním úkolem je vysvětlovat masám, že je naprosto beznadějné očekávat od kapitalistických vlád cokoli v tomto směru a že je nutné, aby moc převzal proletariát a chudí rolníci.

16. Pro anexe, nebo proti nim?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Jestliže se anexi dopouštějí němečtí kapitalisté a jejich loupeživý vůdce Vilém, jsme proti. Jestliže angličtí, pak nejsme proti, protože jsou to „naši“ spojenci. A jestliže naši kapitalisté, kteří násilím drží v rámci Ruska národy zotročované carem, jsme pro, tomu neříkáme anexe.

C (sociální demokraté a eseři). Jsme proti anexím, ale ještě doufáme, že se dá i na kapitalistické vládě vymoci „slib“, že od nich upustí.

D („bolševici“). Jsme proti anexím. Všechny sliby kapitalistických vlád, že upustí od anexí, jsou vyloženým podvodem. K jeho odhalení existuje pouze jediný prostředek: žádat osvobození národů utlačovaných vlastními kapitalisty.

17. Pro "půjčku svobody", nebo proti ní?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Rozhodně pro, neboť usnadňuje vedení imperialistické války, tj. války o to, která skupina kapitalistů bude vládnout světu.

C (sociální demokraté a eseři). Pro, neboť k tomuto zřejmému ústupu od internacionalismu nás nutí nesprávné stanovisko „revolučního obranářství“.

D („bolševici“). Proti, neboť válka je i nadále imperialistická, vedou ji kapitalisté ve spojenectví s kapitalisty a za zájmy kapitalistů.

18. Pro to, aby kapitalistické vlády tlumočily touhu národů po míru, nebo proti?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Pro, neboť praxe francouzských republikánských sociálšovinistů nejlépe ukázala, že je možné tím lid oklamat: říct se může cokoli, ale ve skutečnosti si udržíme kořist, kterou jsme uloupili Němcům (jejich kolonie), a sebereme Němcům kořist, kterou tito lupiči naloupili.

C (sociální demokraté a eseři). Pro, neboť jsme dosud nepohřbili všechny ty neopodstatněné naděje, které vkládá maloburžoazie do kapitalistů.

D („bolševici“). Proti, neboť uvědomělí dělníci nehledí na kapitalisty s žádnými nadějemi; a naším úkolem je vysvětlovat masám, jak jsou takové naděje neopodstatněné.

19. Je třeba svrhnout vůbec všechny monarchy?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Ne, anglického a italského monarchu i spojenecké monarchy vůbec není třeba svrhávat, jenom německého, rakouského, tureckého a bulharského, neboť vítězství nad nimi zdesateronásobí naše zisky.

C (sociální demokraté a eseři). Je třeba stanovit „pořadí“ a rozhodně začít svržením Viléma; se spojeneckými monarchy se snad může počkat.

D („bolševici“). Pro revoluci není možné stanovit pořadí. Je třeba pomáhat pouze skutečným revolucionářům a svrhnout všechny monarchy ve všech zemích bez výjimky.

20. Mají rolníci ihned zabírat veškerou statkářskou půdu?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). V žádném případě. Je třeba čekat na Ústavodárné shromáždění. Šingarjov už vysvětlil, že berou-li kapitalisté carovi moc, je to velká a slavná revoluce, berou-li však rolníci statkářům půdu, je to svévole^{^[c]}. Jsou nutné smírčí komise, v nichž budou rovnoměrně zastoupeni statkáři i rolníci, ale předsedové budou z řad úřednictva, tj. z řad týchž kapitalistů, a statkářů.

C (sociální demokraté a eseři). Bylo by lepší, kdyby rolníci počkali na Ústavodárné shromáždění.

D („bolševici“). Veškerou půdu je třeba ihned zabírat; prostřednictvím sovětů rolnických zástupců zavádět co nejpřísnější pořádek. Musí se zvýšit produkce obilí a masa: vojáci musí mít lepší stravu. Je naprosto nepřípustné vybíjet dobytek, ničit nářadí aj.

21. Můžeme se omezit na to, aby o půdě a o všech záležitostech na vesnici
rozhodovaly pouze sověty rolnických zástupců?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Statkáři a kapitalisté jsou vůbec proti tomu, aby na vesnici vládly pouze sověty rolnických zástupců a měly neomezenou moc. Ale když už se těmto sovětům nelze vyhnout, je samozřejmě lepší omezit se na ně, protože bohatí rolníci jsou také kapitalisté.

C (sociální demokraté a eseři). Zatím se snad na to můžeme omezit, i když sociální demokraté „v zásadě“ nepopírají nutnost zvláštní organizace zemědělských námezdních dělníků.

D („bolševici“). Nemůžeme se omezit jenom na společné sověty rolnických zástupců, protože bohatí rolníci jsou také kapitalisté a vždycky budou chtít poškodit nebo podvést zemědělské dělníky, nádeníky a chudé rolníky. Je nutné okamžitě zakládat zvláštní organizace těchto vrstev vesnického obyvatelstva, a to jak uvnitř sovětů rolnických zástupců, tak i ve formě zvláštních sovětů zástupců zemědělských dělníků.

22. Má lid převzít největší a nejsilnější monopolistické organizace kapitalistů, banky, syndikáty továrníků apod.?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). V žádném případě, protože by to mohlo poškodit statkáře a kapitalisty.

C (sociální demokraté a eseři). Vcelku jsme pro to, aby tyto organizace převzal všechen lid, ale teď je předčasné o tom přemýšlet a připravovat to.

D („bolševici“). Je třeba neprodleně připravovat sověty dělnických zástupců, sověty zástupců bankovních zaměstnanců apod. na to, aby zahájily prakticky možné a zcela reálné kroky nejprve ke splynutí všech bank v jednu národní banku, potom ke kontrole sovětů dělnických zástupců nad bankami a syndikáty a konečně k jejich znárodnění, tj. k jejich převedení do vlastnictví všeho lidu.

23. Jakou socialistickou internacionálu dnes národy potřebují, aby prosazovala a uskutečňovala bratrský svazek dělníků všech zemí?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Pro kapitalisty a statkáře je v podstatě každá socialistická internacionála škodlivá a nebezpečná, ale kdyby se německý Plechanov, tj. Scheidemann, shodl a dohodl s ruským Scheidemannem, tj. Plechanovem, kdyby u sebe vzájemně objevili stopy socialistického svědomí, pak snad bychom my, kapitalisté, měli takovou internacionálu takových socialistů, kteří se stavějí na stranu svých vlastních vlád, uvítat.

C (sociální demokraté a eseři). Je zapotřebí socialistická internacionála, která by sjednocovala všechny: i Scheidemanny a Plechanovy, i „centristy“, tj. lidi, kteří kolísají mezi sociálšovinismem a internacionalismem. Čím větší galimatyáš, tím větší „jednota“: Ať žije veliká socialistická jednota!

D („bolševici“). Národy potřebují jen takovou internacionálu, která by sjednocovala skutečně revoluční dělníky, schopné ukončit hrozný a zločinný masakr národů, a která by byla s to zbavit lidstvo jařma kapitálu. Jenom takoví lidé (skupiny, strany apod.), jako je německý socialista Karl Liebknecht, zavřený v káznici, jen lidé, kteří obětavě bojují proti vlastní vládě, proti vlastní buržoazii, proti svým vlastním sociálšovinistům i proti svým vlastním „centristům“ mohou a musí okamžitě ustavit internacionálu, jakou národy potřebují.

24. Je třeba podporovat sbratřování vojáků válčících zemí na frontě?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Ne. Poškodilo by to zájmy statkářů a kapitalistů, protože by to mohlo uspíšit osvobození lidstva z jejich útlaku.

C (sociální demokraté a eseři). Ano. Je to prospěšné. Nejsme však všichni pevně přesvědčeni, že je třeba podporovat toto sbratřování okamžitě ve všech válčících zemích.

D („bolševici“). Ano. Je to prospěšné a nutné. Je bezpodmínečně nutné okamžitě podporovat ve všech válčících zemích pokusy o sbratřování vojáků obou válčících skupin.

25. Mají se emigranti vracet do Ruska přes Anglii?^{^[115]}

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Rozhodně ano. Budou-li v Anglii známí internacionalisté a odpůrci války jako Trockij zatčeni, budeme se my kapitalisté v duchu radovat, ale abychom lid zmátli, pošleme anglické kapitalistické vládě zdvořilý telegram se žádostí, aby nám laskavě sdělila, zda k zatčení nedošlo na základě politováníhodného nedorozumění.

C (sociální demokraté a eseři). Ano. Budou-li v Anglii zatčeni, schválíme velmi ostrou protestní rezoluci a předložíme problém „styčné komisi“.

D („bolševici“). Rozhodně ne. Internacionalisté a odpůrci války budou v Anglii zatčeni nebo budou v Anglii zadrženi. Angličtí kapitalisté se nedají zastrašit ani zdvořilými telegramy, ani výhrůžnými protestními rezolucemi; jsou to obchodníci. Anglické kapitalisty je třeba svrhnout, a my jsme pevně přesvědčeni, že světová dělnická revoluce, vyrůstající ze světové imperialistické války, je svrhne.

26. Maji se emigranti vracet do Ruska přes Německo?

A (pravicovější než kadeti), B (kadeti). Rozhodně ne. Protože za prvé by tak mohli přijet zcela bezpečně a brzy. A za druhé by to bylo podlé a nečestné, uráželo by to ryzí cítění ruského lidu. Něco jiného je, když boháči à la liberální profesor Maxim Kovalevskij organizují výměnu Rusů internovaných v Německu za Němce internované v Rusku pomocí styků s vlivnými lidmi a prostřednictvím vlády, třebas carské. Ale pokoušet se organizovat takovou výměnu prostřednictvím nějakého levicového socialisty neutrální země, a ne prostřednictvím vlády, to je vrchol amorálnosti.

C (sociální demokraté a eseři). Je absolutně nepřípustná štvavá agitace proti socialistům, kteří se vrátili přes Německo a o jejichž poctivosti nepochybuje ani stoupenec Plechanova Dejč. Avšak zda se má přes Německo jezdit, to jsme ještě nerozhodli. Na jedné straně by se snad měla nejdřív zahájit „kampaň“ za demaskování Miljukova a mělo by se vyčkat, až se ukáže, jak dalece je náš lid neuvědomělý, jak dalece může podlehnout pogromistické agitaci listu Russkaja volja. Po zatčení Trockého v Anglii a po Martovově rozhořčeném telegramu bude však možná na druhé straně nutné přiznat, že je třeba jezdit přes Německo.

D („bolševici“). Je třeba jezdit přes Německo, ale jen za těchto podmínek: 1. socialisté neutrálních zemí musí jednat s imperialistickou vládou a podepsat o cestě protokol, aby byla veřejnost o cestě informována a aby se to mohlo dostatečně kontrolovat; 2. ti, co přijedou, musí okamžitě podat zprávu výkonnému výboru sovětu dělnických a vojenských zástupců, kterému většina vojáků a dělníků v Petrohradě nejen důvěřuje, ale také ho respektuje.

27. Jaká barva praporu by odpovídala povaze a charakteru různých politických stran?

A (pravicovější než kadeti). Černá, protože to jsou opravdoví černosotňovci^{^[d]}.

B (kadeti). Žlutá, protože takový je mezinárodní prapor dělníků, kteří svědomitě slouží kapitálu.

C (sociální demokraté a eseři). Růžová, protože celá jejich politika je politikou růžových slov.

D („bolševici“). Rudá, protože takový je prapor světové proletářské revoluce.

Tuto brožuru jsem napsal začátkem dubna 1917. Na otázku, zda dnes, po 6. květnu 1917, po vytvoření „nové“, koaliční vlády nezastarala, bych odpověděl:

Ne, protože styčná komise v podstatě nezmizela, ale jenom se přestěhovala do jiné místnosti, kterou sdílí s pány ministry. Politika Černovů a Cereteliů a politika jejich stran se jejich přestěhováním do jiné místnosti nezměnila.

Napsáno začátkem dubna 1914
Otištěno 6., 9. a 10. května
(23., 26. a 27. dubna) 1917
v listu Volna, č. 20, 22, 23;
v červenci 1917 vyšlo zkráceně
jako brožura v nakl. Žizň i znanije

Podle textu brožury
vydané roku 1917
porovnaného s textem brožury
vydané roku 1918
a s textem listu Volna

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a O tom, jaké to jsou kroky, viz otázky 20 a 22.

b Anarchií se nazývá odmítání jakékoli státní moci, avšak sovět dělnických a vojenských zástupců je také státní moc.

c Viz zde.

d — reakcionáři. Čes. red. („Černá sotňa“ bylo souhrnné označení členů ruských ultraradikálních politických stran a hnutí. - MIA).

114 Brožuru Politické strany v Rusku a úkoly proletariátu zamýšlel Lenin vydat jako leták; kadeti, eseři a menševici hojně používali k agitaci letáky, které vylepovali po městě, a Lenin se domníval, že vedle proklamací protibolševických stran by se měl vylepit leták bolševický, v němž by byly odpovědi na otázku, co která strana znamená a oč usiluje. Práci však nebylo možné vydat jako leták pro její rozsah; byla otištěna v helsingforském /helsinském/ bolševickém listu Volna a později vyšla samostatně v nakladatelství Žizň i znanije v nákladu 50 000 výtisků. Majitelé tiskárny, kteří sympatizovali s kadety, její vydání zdržovali. S pomocí dělnického výboru se ji podařilo vydat 4. (17.) července, ale v souvislosti s červencovými událostmi byla ukryta ve skladu nakladatelství. Po několika dnech začala být rozšiřována v dělnických obvodech; první vydání bylo brzy rozebráno a podle svědectví V. D. Bonče-Brujeviče vyšel dotisk.

Brožuru uváděl tento text: „Vysvětlení k návrhu platformy, kterou připravil k projednání na poradách bolševiků N. Lenin. Uveřejnění samotného návrhu se zdrželo jen pro nedostatek tiskáren v Petrohradě.“

Brožura vyšla anglicky v časopisu The Class Struggle (New York, listopad—prosinec 1917, sv. I, č. 4, s. 49—59) a rovněž v listu The New York Evening Post z 15. ledna 1918.

V roce 1918 vyšlo v Moskvě druhé vydání brožury s Leninovou předmluvou.

115 Vzhledem k tomu, že začátkem května byla skupina internacionalistů vracejících se z emigrace zadržena anglickou vládou a že se přes Německo vrátilo více než 250 emigrantů (mezi nimi L. Martov, A. V. Lunačarskij a D. Z. Manuilskij), ustalo na čas štvaní proti Leninovi a bolševikům, kteří se vrátili přes Německo. Proto do samostatného vydání práce Politické strany v Rusku a úkoly proletariátu nebyly otázky 25 a 26 a odpovědi na ně zařazeny.

Vladimír Iljič Lenin