Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
*Teze o vztahu Švýcarské sociálně demokratické strany k válce[93]
1. Nynější světová válka je válka imperialistická, v níž se svádí boj o možnost politicky a hospodářsky vykořisťovat svět, získávat odbytiště, zdroje surovin a nové oblasti pro umisťování kapitálu, utlačovat slabé národy atd.
Fráze obou válčících koalic o "obraně vlasti" nejsou ničím jiným než buržoazním klamáním národů.
2. Švýcarská vláda spravuje záležitosti švýcarské buržoazie, která je plně závislá na mezinárodním finančním kapitálu a velmi těsně spjata s imperialistickou buržoazií všech velmocí.
Jestliže tedy švýcarská vláda uskutečňuje den ze dne — a to se děje už řadu desetiletí — stále reakčnější politiku, provádí tajnou diplomacii a jestliže zároveň přehlíží a porušuje demokratická práva a svobody lidu, poklonkuje před vojenskou klikou a soustavně a bez ostychu obětuje zájmy širokých mas obyvatelstva zájmům hrstky finančních magnátů, není to žádná náhoda, ale nutný důsledek zmíněných ekonomických skutečností.
Vzhledem k této závislosti švýcarské buržoazní vlády na zájmech finanční oligarchie a rovněž pod silným tlakem té či oné koalice imperialistických mocností může být nyní Švýcarsko kdykoli zataženo do této války.
3. Proto tedy i o Švýcarsku platí, že "obrana vlasti" není dnes ničím jiným než pokryteckou frází, neboť ve skutečnosti nejde o obranu demokracie, nezávislosti a zájmů širokých lidových mas atd., ale naopak o přípravu masakru dělníků a drobných rolníků, aby si buržoazie udržela monopoly a výsady, a aby byla posílena nadvláda kapitalistů a politické reakce.
4. Vzhledem k těmto skutečnostem odmítá Švýcarská sociálně demokratická strana zásadně "obranu vlasti", žádá okamžitou demobilizaci a vyzývá dělnickou třídu, aby na válečné přípravy švýcarské buržoazie a stejně tak i na válku, jestliže k ní dojde, odpověděla nejostřejšími prostředky proletářského třídního boje.
Jde zejména o tyto prostředky:
(a) Žádný občanský mír; zostřit principiální boj proti všem buržoazním stranám a rovněž proti spolku Grütli jako spolku agentů buržoazie v dělnickém hnutí a proti grütliovským tendencím v socialistické straně.
(b) Odmítnout všechny válečné úvěry jak v době míru, tak i za války, i když budou požadovány pod jakoukoli záminkou.
(c) Podporovat všechna revoluční hnutí a každý boj dělnické třídy válčících zemí proti válce a proti vlastním vládám.
(d) Podporovat revoluční boj mas ve Švýcarsku, stávky, demonstrace a ozbrojené povstání proti buržoazii.
(e) Vést soustavnou propagandu mezi vojáky a ustavit v armádě zvláštní sociálně demokratické skupiny, a to i mezi mládeží před nástupem základní vojenské služby.
(f) Vytvářet ilegální organizace dělnické třídy jako odpověď na každé okleštění nebo zrušení politických svobod vládou.
(g) Plánovitou propagandou mezi dělníky připravovat soustavně takovou situaci, aby vedení všech organizací dělníků a zaměstnanců bez výjimky přešlo do rukou osob, které schvalují tento boj proti válce a budou schopné jej vést.
5. Jako cíl masového revolučního boje, jejž potvrdil už sjezd strany roku 1915 v Aarau, vytyčuje strana socialistický převrat ve Švýcarsku. Ekonomicky může být tento převrat uskutečněn okamžitě. Je to jediný účinný prostředek, jak zbavit masy strašné drahoty a hladu. Tento převrat se blíží jako důsledek krize, kterou nyní prožívá celá Evropa, a je pro úplné odstranění militarismu a všech válek naprosto nezbytný.
Strana prohlašuje, že všechny buržoazně pacifistické a socialisticky pacifistické fráze proti militarismu a válce, které tento cíl a revoluční cesty k němu neuznávají, jsou iluzí nebo lží, jež pouze odvracejí dělnickou třídu od každého vážného boje proti základům kapitalismu.
Strana neustává v boji za zlepšení situace námezdních otroků a vyzývá dělnickou třídu a její zástupce, aby začali ihned za pomoci agitace mezi masami, vystoupení v parlamentě, iniciativních návrhů apod. propagovat okamžitý socialistický převrat ve Švýcarsku, aby dokazovali, že je nutné nahradit buržoazní vládu vládou proletářskou, jež by se opírala o masy nemajetného obyvatelstva, aby vysvětlovali naléhavou nutnost takových opatření, jako je vyvlastnění bank a velkých podniků, zrušení všech nepřímých daní, nutnost zavést jako revoluční opatření jednotné přímé dané s vysokými sazbami pro velké příjmy apod.
Napsáno německy
začátkem prosince 1916
Poprvé otištěno roku 1931
v publikaci Leninsku sbornik XVIIPřeloženo z němčiny
Podle rukopisu
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání)93 Tyto teze a řadu dalších dokumentů zařazených do tohoto svazku (Zásadní teze k otázce války, Otevřený dopis Charlesu Nainovi, členovi mezinárodní socialistické komise v Bernu, Dvanáct stručných tezí o Greulichově obraně obrany vlasti, Donmělé, nebo skutečné bláto?, Pozměňovací návrh k rezoluci o otázce války, Dějiny jednoho kratičkého období v životě jedné socialistické strany) napsal Lenin v souvislosti s diskusí ve Švýcarské sociálně demokratické straně o stanovisku k válce.
V srpnu 1916 schválilo vedení strany usnesení o svolání mimořádného sjezdu, který se měl sejít ve dnech 11. -12. února 1917 a měl projednávat otázku války. Curyšský sjezd švýcarské sociální demokracie, konaný 4. -5. listopadu 1916, toto usnesení potvrdil a ustavil komisi pro vypracování návrhu rezoluce sjezdu. Jejími členy se stali E. Klöti (předseda), H. Affolter, P. Graber, J. Huber, G. Müller, Ch. Naine. P. Pflüger, E. Nobs a J. Schmid a kandidátem W. Münzenberg aj. Tajemník strany Platten se aktivně účastnil práce v komisi a napsal své teze o otázce války.
Komise vypracovala dva návrhy tezí: návrh většiny (Affolter, Graber, Naine, Nobs a Schmid) a návrh menšiny (Klöti, Huber, Müller a Pllüger). Rezoluce většiny byla napsána v duchu centristických tezí R. Grimma, uveřejněných v červenci 1916. Rezoluce menšiny měla sociálšovinistický charakter a obsahovala bod, který sociálním demokratům ukládal, aby v případě války "bránili vlast".
Lenin, který byl v úzkém spojení se švýcarskou levicí, byl o práci komise dobře informován. Aby levici pomohl, napsal Teze o vztabu Švýcarské sociálně demokratické strany k válce. Při práci na těchto tezích vycházel z rozboru Grimmových tezí a Plattenových tezí. Za základ použil Plattenovy teze a v dopisu M. G. Bronskému z počátku prosince zformuloval pět hlavních bodů, které měly být podle jeho názoru obsaženy v rezoluci levice. Načrtl několik variant osnovy svých tezí, zvlášť podrobně propracoval osnovu praktické části tezí, napsal první variantu a pak definitivní text tezi.
V tomto svazku je do oddílu Přípravné materiály zařazena varianta praktické části tezí, která se poněkud liší od definitivního textu. Všechny Leninovy přípravné materiály k Tezím o vztahu Švýcarské sociálně demokratické strany k válce byly uveřejněny v publikaci Leninskij sbornik XVII, s. 44-89.